Předchozí Zjevení, 2. kapitola Další
1. Andělu Efezské církve piš: Totoť praví ten, kterýž drží těch sedm hvězd v pravici své, kterýž se prochází u prostřed těch sedmi svícnů zlatých:
2. Známť skutky tvé, a práci tvou, i trpělivost tvou, a že nemůžeš trpěti zlých; a zkusil jsi těch, kteříž se praví býti apoštolé, ale nejsou, a shledals je, že jsou lháři.
3. A snášel jsi, a trpělivost máš, a pro jméno mé pracovals a neustal.
4. Ale mámť proti tobě to, že jsi tu první lásku svou opustil.
5. Protož pomni, odkud jsi vypadl, a čiň pokání, a první skutky. Pakliť toho nebude, přijdu na tebe rychle, a pohnuť svícnem tvým z místa jeho, nebudeš-li pokání činiti.
6. Ale toto máš, že nenávidíš skutků Mikulášenců, kterýchž i já nenávidím.
7. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož svítězí, dám jísti z dřeva života, kteréž jest u prostřed ráje Božího.
8. Andělu pak Smyrnenské církve piš: Toto praví ten první i poslední, kterýž byl mrtvý, a ožil:
9. Vím o skutcích tvých, i o ssoužení, a chudobě, (ale bohatý jsi), i o rouhání těch, kteříž se praví býti Židé, a nejsou, ale zběř satanova.
10. Nebojž se nic toho, co trpěti máš. Aj, uvržeť ďábel některé z vás do vězení, abyste zkušeni byli, a budete míti úzkost za deset dní. Budiž věrný až do smrti, a dámť korunu života.
11. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo svítězí, nebude uražen od smrti druhé.
12. Andělu pak Pergamenské církve piš: Totoť praví ten, kterýž má ten meč s obou stran ostrý:
13. Vím skutky tvé, i kde bydlíš, totiž tu, kdež jest stolice satanova, a že držíš se jména mého, a nezapřel jsi víry mé, ani v těch dnech, když Antipas, svědek můj věrný, zamordován jest u vás, tu, kdež bydlí satan.
14. Ale mámť málo proti tobě, že tam máš ty, kteříž drží učení Balámovo, kterýž učil Baláka pohoršení klásti před oblíčejem synů Izraelských, aby jedli modlám obětované, a smilnili.
15. Tak i ty máš ty, kteříž drží učení Mikulášenců, což já v nenávisti mám.
16. Činiž pokání. Pakli nebudeš, přijdu na tebe brzy, a bojovati budu s nimi mečem úst svých.
17. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož vítězí, dám jísti tu mannu skrytou, a dám jemu kamének bílý, a na tom kaménku jméno nové napsané, kteréhož žádný neví, než ten, kdož je přijímá.
18. Andělu pak Tyatirské církve piš: Totoť praví Syn Boží, kterýž má oči jako plamen ohně, a jehož nohy podobné jsou mosazi:
19. Známť skutky tvé, i lásku, i přisluhování, i věrnost, i trpělivost tvou, a skutky tvé, i ty poslední větší nežli první.
20. Ale mámť málo proti tobě, že necháváš ženy Jezábel, kteráž se býti praví prorokyní, aby učila a svozovala služebníky mé, aby smilnili, a jedli modlám obětované.
21. Ale dalť jsem jí čas, aby pokání činila z smilstva svého, a však nečinila.
22. Aj, já uvrhu ji na lože, i ty, kteříž cizoloží s ní, v ssoužení převeliké, jestliže nebudou činiti pokání z skutků svých.
23. A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já zpytatel ledví i srdce, a odplatím vám jednomu každému podlé skutků vašich.
24. Vámť pak pravím i jiným Tyatirským, kteřížkoli nemají učení tohoto, a kteříž nepoznali hlubokosti satanovy, jakž říkají: Nevzložímť na vás jiného břemene.
25. A však to, což máte, držte, dokudž nepřijdu.
26. Kdož by pak vítězil, a ostříhal až do konce skutků mých, dám jemu moc nad pohany.
27. I budeť je spravovati prutem železným, a jako nádoba hrnčířova střískáni budou, jakž i já vzal jsem od Otce svého.
28. A dám jemu hvězdu jitřní.
29. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením. Převod do HTML: Michal Rovnaník