Předchozí Jan, 3. kapitola Další
1. Mezi farizeji pak byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář.
2. Ten přišel k Ježíši v noci a řekl mu: "Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha, neboť nikdo nemůže dělat znamení, která děláš ty, není-li Bůh s ním."
3. Ježíš mu odpověděl a řekl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království."
4. Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když je starý? Může snad vejít podruhé do lůna své matky a narodit se?"
5. Ježíš odpověděl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.
6. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.
7. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.
8. Vítr vane, kam chce a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."
9. Nikodém mu odpověděl a řekl: "Jak se ty věci mohou stát?"
10. Ježíš mu odpověděl: "Ty jsi učitel Izraele a nevíš to?
11. Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte.
12. Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské?"
13. "Nikdo nevystoupil do nebe, jen ten, kdo sestoupil z nebe, Syn člověka, který je v nebi.
14. A jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka,
15. aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.
16. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.
17. Bůh totiž neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.
18. Kdo v něj věří, není souzen, ale kdo nevěří, je již odsouzen; neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.
19. A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více oblíbili tmu nežli světlo, protože jejich skutky byly zlé.
20. Každý, kdo koná zlo, totiž nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.
21. Ale kdo koná pravdu, přichází ke světlu, aby jeho skutky byly zjeveny, že jsou vykonány v Bohu."
22. Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil.
23. Jan pak také křtil v Ainonu, blízko Sálimu, neboť tam bylo mnoho vody. A lidé přicházeli a byli křtěni.
24. (Jan totiž ještě nebyl vsazen do žaláře.)
25. Tehdy mezi některými z Janových učedníků a Židy vyvstala otázka o očišťování.
26. Přišli tedy k Janovi a řekli mu: "Rabbi, ten, který byl s tebou za Jordánem, o kterém jsi ty vydal svědectví, pohleď, on křtí a všichni přicházejí k němu!"
27. Jan odpověděl: "Člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe.
28. Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Kristus, ale jsem poslán před ním.
29. Kdo má nevěstu, je ženich, ale přítel ženicha, který stojí a slyší ho, se z ženichova hlasu velmi raduje. Tato má radost se tedy naplnila.
30. On musí růst a já se menšit.
31. Kdo přichází shůry, je nade všechny; kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemské věci. Ten, který přišel z nebe, je nade všechny.
32. Svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.
33. Kdo přijímá jeho svědectví, zpečetil to, že Bůh je pravdomluvný.
34. Ten, kterého Bůh poslal, mluví Boží slova, neboť Bůh dává Ducha bez omezení.
35. Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou.
36. Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo ale Synu nevěří, nespatří život a zůstává na něm Boží hněv."

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením.
Překlad: (c) Nadační fond NBK (www.nbk.cz). Použito s laskavým svolením.
Převod do HTML: Michal Rovnaník