Tóbijáš sestoupil, aby si v řece Tigridu umyl nohy. Tu se vymrštila
z vody velká ryba a chtěla mládenci ukousnout nohu. Začal křičet, ale
anděl na mládence zavolal: "Chyť tu rybu a pevně ji drž." Mládenec
uchopil rybu a přinesl ji na břeh. Anděl mu řekl: "Rozřízni tu rybu,
vyjmi z ní žluč, srdce a játra a uschovej u sebe; ostatní vnitřnosti
zahoď. Žluče, srdce a jater lze užít jako léku. ... A když se žlučí
pomažou oči člověka, jemuž se na nich udělal bílý zákal, a dýchne se
na ně, na ten bílý zákal, oči budou uzdraveny."
Tóbijáš 6,2-4.9
kontext: Tóbijáš