Problematiku písemných a diplomových prací upravuje Studijní a zkušební
řád v čl. 16 a čl. 32, odst. 4 a 6.
Termíny pro odevzdání prací vyhlašuje děkan každoročně v harmonogramu akademického roku.
Dobou pro zadávání tématu je čas před zápisem příslušného úseku studia (terminus post quem non).
Kdo se hodlá ucházet o některé z vypsaných témat či chce podat návrh
tématu vlastního, nechť v náležitém termínu (před zápisem do příslušného semestru) osobně vyhledá potenciálního vedoucího práce (na katedře SZ Doc. Prudký, Dr. Sláma a Dr. Čapek), projedná s ním téma, pracovní pole a zaměření výzkumu, metodický postup atd.; pokud získá výslovný souhlas s vedením takové práce, je tím naplněna "skutková podstata" zadání tématu ve smyslu studijního řádu. U níže vypsaných témat je jeho navrhovatel jmenovitě uváděn.
Upozornění pro navrhování vlastních témat diplomových prací:
Vzhledem k tomu, že diplomová práce má mít povahu monografické studie, v níž studující prokazuje svou odbornou kompetenci magistra (mistra) studovaného oboru, nejsou vhodná témata široká, přehledová (pokud nezpracovávají dosud neznámý či nedostupný materiál, resp. neuplatňují nové metodické přístupy /např. mezioborové studie/).
(Příklad: téma "svědectví o Bohu ve Starém zákoně" či "Hudba ve Starém zákoně a starověkém Orientu" jsou nepřijatelná; oproti tomu "svědectví Izraele o Bohu v teologii W. Brueggemanna /a jeho kritika/" či "femininní metafory Boha Izraele u předexilních proroků" jsou témata možná...)
Starozákonní katedra pořádá každoročně v zimním semestru kolokvium diplomandů. Látkou kurzu jsou metodické a formální náležitosti při badatelském postupu a při psaní diplomové práce. Vzhledem k nevelkému počtu účastníků mívají zasedání ráz "kolektivní konzultace", sdílení problémů i nápadů na jejich řešení.
Kolokvium se koná pouze 1× měsíčně (celkem 3-4 zasedání); účast se má za povinnou.
Archeologie "Svaté země"
Biblická archeologie, její etapy a proměny až po dnešek.
(vypsal Petr Sláma)
Tóra jako akreditační dokument komunity poexilních vyznavačů Hospodinových v Perské říši
Nástin a zhodnocení hypotézy (např. podle James W. Watts, ed. Persia and Torah: the theory of imperial authorization of the Pentateuch, Atlanta 2001).
(vypsal Petr Sláma)
Český ekumenický překlad – analýza provedených úprav textu v postupných edicích.
Analýza úprav textu v jednotlivých vydáních překladu, celková charakteristika tendencí (podle množství materiálu možno omezit buď na určité vybrané knihy nebo na srovnání pouze omezeného počtu edic).
(vypsal Martin Prudký)
TERMÍN
odevzdání: nejpozději tři měsíce před termínem státní závěrečné zkoušky
(červenec a srpen se nepočítají).
Starozákonní perikopa – exegeze a interpretace Exegeze a dějiny výkladu zvoleného textu. Textem mohou být
tradiční perikopy, loci probantes či jiné oddíly (dle zdůvodněného návrhu); těžiště tkví ve vlastním exegetickém zpracování, kritickém pojednání příslušné sekundární literatury a představení základních trendů dějin působení (proměny interpretace od starověku podnes).
(K Inspiraci mohou sloužit některé zdařilé práce z minulých let, např. diplomová práce Filipa Čapka /199?/, Petra Fryše /2002/; tyto práce jsou dostupné v knihovně).
(vypsal Martin Prudký)
Argumentace tzv. "formulí milosti" v Jl 2,13
Exegeze oddílu, vyhodnocení způsobu užití převzaté formule jako argumentu (mj. metodou rétorické kritiky).
(vypsal Martin Prudký)
Méšova stéla
Překlad, výklad, důkladné pojednání jednotlivých problémů a představení dosavadních dějin bádání.
(vypsal Martin Prudký)
"Boží soud" jako eschatologické kritérium životní praxe
Funkce prorockého zvěstování "soudu Hospodinova" pro životní praxi; eschatologický úběžník a realita života v perspektivě starozákonních proroků.
(vypsal Martin Prudký)
Hospodinovo "Jméno" (šém JHWH) v teologii dtr. spisů
Dějiny bádání, základní terminologický a frazeologický průzkum, souvislosti v Dtr. teologii.
(vypsal Martin Prudký)
Otázka žánru Ž 121
Průzkum jednotlivých možností jak řešit otázku žánru u Ž 121 (vyznání, zaslíbení, požehnání...), vyhodnocení důsledků pro interpretaci; exegeze a dějiny exegeze (případně i dějiny výkladu či užití).
(vypsal Martin Prudký)
Deuteronomistická redakce knihy Jozue
Formální i obsahová analýza knihy - se zřetelem k dtr teologii a k možným ne-dtr elementům knihy.
Shrnutí diskuse o dtr teologii; stanovení, co v knize je a co není deuteronomistické provenience. Cílem je "chytit dtr redaktora při činu", tedy doložit teologickou reinterpretaci starší nebo cizí látky. Možno omezit se na dílčí část knihy.
(vypsal Petr Sláma)
Deuteronomistická redakce knihy Soudců
Formální i obsahová analýza knihy - se zřetelem k dtr teologii a k možným ne-dtr elementům knihy.
Shrnutí diskuse o dtr teologii; stanovení, co v knize je a co není deuteronomistické provenience. Cílem je "chytit dtr redaktora při činu", tedy doložit teologickou reinterpretaci starší nebo cizí látky. Možno omezit se na dílčí část knihy.
(vypsal Petr Sláma)
Deuteronomistická redakce obou knih Samuelových
Formální i obsahová analýza knihy - se zřetelem k dtr teologii a k možným ne-dtr elementům knihy.
Shrnutí diskuse o dtr teologii; stanovení, co v knize je a co není deuteronomistické provenience. Cílem je "chytit dtr redaktora při činu", tedy doložit teologickou reinterpretaci starší nebo cizí látky. Možno omezit se na dílčí část knihy.
(vypsal Petr Sláma)
Deuteronomistická redakce obou knih Královských
Formální i obsahová analýza knihy - se zřetelem k dtr teologii a k možným ne-dtr elementům knihy.
Shrnutí diskuse o dtr teologii; stanovení, co v knize je a co není deuteronomistické provenience. Cílem je "chytit dtr redaktora při činu", tedy doložit teologickou reinterpretaci starší nebo cizí látky. Možno omezit se na dílčí část knihy.
(vypsal Petr Sláma)
Moderní studie intertextuality a tradiční konkordancie Představení a porovnání (na vybraných pasážích Písma)
(vypsal Martin Prudký)
Tzv. formule prokletí v Gn 3,14 a 4,11 – voluntativ nebo indikativ?
Studie ke znění a interpretaci výroku "budiž proklet / budeš proklet / jsi proklet" v Gn 3,14 a 4,11; jedná se o "zaklínací formuli" nebo o /zděšené/ oznámení skutečnosti, že na sebe oslovený právě přivolal prokletí? Studie zahrne jednak samostatný rozbor formule (její terminoogie, frazeologie a souvisejících výrazů), jednak dějiny bádání o dané problematice; tentativně zahrne i dějiny působení (užití, interpretace) daného místa v židovské a křesťanské tradici.
(vypsal Martin Prudký)
»Ohavnost« služby jiným božstvům
Náboženská identita Izraele a její ohrožení v perspektivě deuteronomistické teologie (zejména podle Dt 13); vztah k "jiným náboženstvím".
(vypsal Martin Prudký)
Český ekumenický překlad – analýza vybraných interpretačních prvků překladu.
Analýza překladatelských postupů, v nichž se projevuje interpretační záměr; dokumentace a analýza problému na vybraných fenoméch.
(vypsal Martin Prudký)
Problematika převodu vlastních jmen v Ekumenickém překladu Písma.
Jazykové a dějinné podklady problematiky, jazykovědná koncepce překladatelů (zásady), typy problémů, hranice kompromisů, detailní pojednání reprezentativních příkladů a kritické vyhodnocení v porovnání s jiným současnými překlady Bible do češtiny.
(vypsal Martin Prudký)
Devátý výrok Dekalogu (křivé svědectví) – výklad, souvislosti v biblickém kánonu i v dějinném kontextu starověkého Izraele; dějiny působení tohoto "přikázání" v tradici.
(vypsal Martin Prudký)
Problém "ošklivého příkopu" v biblické teologii 20. století
Zpracování typologie možností, jak rozmanité přístupy k Písmu řeší fenomén historické distance. Řešení dané otázky zakreslit do příslušného kontextu v biblicko-teologickém diskurzu.
(vypsal Martin Prudký)
Daňkovo pojetí dějin a jeho kritika v generaci žáků
Kritické představení Daňkova pojetí historie ve vztahu k tradičnímu procesu;
zpracování a zhodnocení kritických ohlasů (zejména 50.-60. léta) ve světle
hermeneutického diskursu 90. let (Pannenberg, Perdue e.a.).
(vypsal Martin Prudký)
Symbol býka a kult Hospodinův
Nábožensko-dějinné představení problematiky ve světle nových nálezů, výklad relevantních sz textů (problematika synkretistických prvků v kultu JHWH).
(vypsal Martin Prudký)
Působení židovsko-křesťanského dialogu na starozákonní biblistiku
Židovsko-křesťanský dialog je výrazným fenoménem v křesťanské teologii druhé poloviny 20. století; významně se v něm angažovali někteří starozákonníci. Práce by měla zmapovat, analyzovat a vyhodnotit dopad tohoto fenoménu na oblast /křesťanské/ starozákonní biblistiky (možno vymezit na pole exegeze /určité texty/ nebo oblast biblické teologie a hermeneutiky).
(vypsal Martin Prudký)
