Pohled dopředu je o něco jednotvárnější, horská poušť. Na obzoru je vidět sedlo, které nás čeká zítra. Je o něco vyšší - těším se, že si odtamtud nalehko vyběhnu na nejbližší vrcholek, abych se dostal přes čtyři tisíce. Netuším, jak právě naplňuji rčení "Co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek!" Neměl jsem odkládat - dnes by to byla pohoda, času dost, nádherné počasí. Zítra to bude téměř boj o život.