Úvaha, že se leknou a aspoň uhnou, je lichá. Aby je člověk prosil, každou extra. Jedinými pastevci jsou ti psi. I ti to berou naprosto flegmaticky. Klídek, pohoda... vždyť jsme v Řecku, tady se nespěchá. Ani neštěká a nevrčí. Prostě se na sebe podíváme a je nám jasné, že se nemusíme vzájemně obávat. (Tohle raději neberte jako obecnou radu a raději jim do stáda nelezte, pes by si to mohl špatně vyložit. :-) Ale za celou cestu jsme potkali spoustu stád, leč žádného nervózního nebo agresivního čokla.)