Nemám zálibu v městské turistice, chybí mi sebemenší touha trávit čas
procházením třeba New Yorku nebo Paříže. A k focení měst taky nemám
důvod - všechno už někdo vyfotil líp a publikoval. Zde činím výjimku. Ani
nevím proč, nejspíš kvůli mimořádně příjemnému
geniu loci, kterým na
mě městečka v onom odlehlém horském údolí působila. A díky kterému
jsem si potvrdil i některé důležité politické souvislosti.
Především: nejedná se o turistická centra. Není tam nic k usměrňování
náporu turistů (jako v blízkém St. Moritz), nic velkokapacitního. A taky nic nevěrohodného, žádná
kašírovaná pseudohistorie. (Po procházce kolem Karlova mostu se musí každý
Čech hluboce stydět za to, co se tůristům servíruje před oči.) A žádné
snobské architektonické hnusy typu Tančícího domu nebo (nedejbože) Blobu.
Hlavní dojmy: tato městečka jsou místy pro normální život. A žijí zde
lidé, kteří žít umí, umí si vážit toho, co mají, umí o to pečovat a pečují
pečlivě. Kultivovanost, uměřenost, konservativnost. To všechno jsou
nezbytné atributy dobře a stabilně prosperující společnosti. Další jsou
snadno poznatelné při každém rozhovoru se zdejšími lidmi: to je veliká
vstřícnost, otevřenost a vzdělanost, prostě úroveň...
Nemá smysl moralisovat... Ono se snadněji vytváří konsolidovaná společnost
s víc než půltisíciletou tradicí švýcarské demokracie - to je dost dlouhá doba
na kultivaci společnosti a vytvoření osvědčených tradic. A jistá geografická
odlehlost taky napomáhá stabilitě a odolnosti proti "globalisaci". Moc by se
mi líbilo, kdyby se Čechy staly druhým Švýcarskem se vším, co k tomu patří.
Potřebují k tomu ještě pár staletí nebo aspoň generací klidného vývoje a
trochu vyšší hory kolem. Pro začátek by bylo dobré víc si hledět svého - své
historie, tradic (některých), kultury... A co nejrychleji pryč z EU!!
