Podle mého vkusu snad nejhezčí atrakce na Krétě. Jdeme terénem nad
pobřežními útesy - samá rokle, strž, skalky, škrapy ... a najednou máme pod
nohama obstojnou Macochu. Ze všech stran kolmé, nádherně barevné stěny. Na
dně se mele voda - zjevně tam proniká podvodními tunely z příboje. To
stálo za hodinové zdržení a (doslova) oblezení ze všech stran. Jednu vadu
to mělo (celý ten den): nebe bez mráčku, strašně tvrdé světlo.
Fotky jsou si podobné. Ale ta hodina zde strávená - to nebyl jediný
pohled. Jsou seřazené tak, jak jsem díru obcházel kolem dokola. Z každého
místa nejdřív širokoúhle a pak blíž a blíž.