Toto paradigma a vůbec dělení podzemních prostor na kras a pseudokras je zpochybňováno a opoutěno. Právě na terénech Českého ráje se ukazuje, e přechod mezi krasem a pseudokrasem je zcela plynulý a e zpravidla se uplatňují obě sloky: chemická i mechanická. Pískovec dokáe vytvořit plnohodnotný kras. Zvlá, kdy obsahuje hodně rozpustné sloky tmelu (vápnité pískovce). Podél puklin prosakuje voda, rozpoutí tmel, tím rozvolňuje písková zrnka a ta jsou odplavována. Prostě krasový proces v pískovci. A vznikají podzemní vodní toky i s typickými "krasovými" útvary na povrchu: závrty, krapy, poloslepá údolí, ponory a vývěry.
Nejznámějí - modelová (nikoliv jediná) oblast, kde tento proces v pískovci probíhá, se nachází mezi Turnovem a Malou Skálou. Je zde řada ponorných toků. Na rozdíl od Punkvy v Moravském krasu jsou ale podzemní trasy pro člověka příli úzké. Nejvýznamnějím vývěrem je Bartoova pec. Ta je potápěči zmapovaná v délce přes 200 metrů. Fotit lze ale jen v jejím výtokovém konci. Jedním z (mnoha) ponorů je jeskyně álení smyslů.