Jedno z takových míst, která vyhledávám. Zapadákov, díra (čili loch), kde je v
křoví ukryto něco, co by "možná, snad, prý" mohlo být hodně starobylé. A ještě
se to nestihlo rozkřiknout natolik, aby tam vyasfaltovali euro-cyklostezku a
postavili tabule s QR kódy.
Co lze říci objektivně: na návrší nad ohybem říčky Klejnárky, kousek od Čáslavi, bývala tvrz s
kostelem - doloženo k r. 1258. Kostel (zasvěcený sv. Bonifácovi) je raně
gotický, zbarokisovaný v 17. stol. Stojí na skalním výchozu, ve kterém je
krátká pseudokrasová jeskyňka. Před jeskyňkou je okrouhlý zbytek zdiva
nejasného původu - a k němu se právě vážou legendy a spekulace. Kolem návrší
jsou zbytky příkopu a valu - pozůstatek někdejší tvrze.
Už renesanční pábitel Václav Hájek z Libočan tam nechal pochovávat české
lechy v r. 803. O zdivu před jeskyní se píše jako o "polygonální
stavbě" a "předrománské rotundě". A samozřejmě - kde je jeskyně, tam jsou
poustevnické pověsti.
Jakkoli jde o spekulace bez jakéhokoliv (pramenného či archeologického)
podkladu, lze předpokládat prastarou historii místa. K tomu je předurčuje
už poloha, která si přímo říká o nějaké kultické využití. A ještě k tomu
jeskyně - to je v kraji vzácnost. I když je to krátká "blbodíra", pořád je to
díra do země a komunikační kanál se Zemí a podsvětím. Nějaké (pohanské)
kultiště tam být prostě muselo. A v rámci pokřesťanštění muselo být nahrazeno
nějakým tím poustevníkem, lokálním svatým Ivanem, a kostelíkem nebo aspoň
kaplí. Však ty pozůstatky (pra?)starého zdiva mohly poskytovat prostor akorát
tak pro nějakého individualistu. Tedy, pokud (což se mi jeví daleko
pravděpodobnější) to zdivo není věcí novodobou, mladší než kostel. Ale kdo ví?
