Závist je mimořádně krásný kopec dominující pravému břehu Vltavy naproti
Zbraslavi a uzavírající na jižní straně Pražskou kotlinu. Ze severu i jihu
je ohraničena hlubokými údolími Břežanským a Károvským, na západ padá téměř
kolmými 200 m vysokými skalnatými srázy k Vltavě. To z ní činí ideální
pevnost, čehož si všimli už staří Keltové, resp. jejich předchůdci.
Opevnění zde bylo (ne-li dřív) již v pozdní době bronzové (knovízská
kultura) a pak již kontinuálně po celou dobu železnou (kultura halštatská i
laténská). V mladší době laténské zde vyrostlo velkoměsto - oppidum, které
bylo hlavním centrem keltské moci na území Čech (s přestávkou v 2. polovině
2. stol. ante, kdy ji zastínilo oppidum u Stradonic). Rozlohou (s opevněním
sousedních Šancí) 170 ha bylo největším oppidem ve Střední Evropě. Zaniklo
násilně při náporu Germánů v době kolem přelomu letopočtu.
Dodnes jsou jasně patrné pozůstatky složité soustavy valů (místy až 10m
vysoké) a na akropoli je odkryt kultovní okrsek s kamennými základy staveb
resp. oltářů. Archeologických zajímavostí spojených se Závistí je tolik, že
zde musím odkázat na bohatou literaturu - všechny české publikace zabývající
se keltskou historií se Závisti podrobně věnují; např. Petr Drda, Alena
Rybová, Keltové a Čechy, vyd. Academia, Praha 1998; Jan Filip,
Keltská civilizace a její dědictví, vyd. Academia, Praha 1995;
existuje i speciální monografie shrunující výsledky vykopávek na Závisti z
60. a 70. let: K. Motyková, P. Drda, A. Rybová, Závist, vyd.
Academia, Praha 1978, v řadě Památníky naší minulosti.
