Když už jsme jeli kolem, byl by hřích se zde nezastavit. Nejslavnější
čedičová skála... Čekal jsem zklamání - vždyť je to prakticky ve městě,
obří parkoviště hned vedle... Ale nebylo to marné, snad i proto, že bylo
brzy ráno a tudíž ani noha. Čím dál víc se mi osvědčuje poznatek, že kdo
chce něco vidět a užít, musí si přivstat. Mělo to i nevýhodu - ta krásná
lomová stěna je obrácená na západ, takže byla ve stínu. Ale co, člověk
nemůže chtít všechno.
