Z hlediska Nové Amatérky nejzazší severovýchodní část, z hlediska
historického ta první objevená. Navždy spojená s událostmi let 1969-70 a
se jmény Milana Šlechty a Marko Zahradníčka...
Na rozdíl od většiny Nové Amatérky má jen jedno průtočné patro, pokračuje
charakter Chodby samoty - široký nízký koridor vyplněný aktivním tokem,
místy štěrkovým náplavem. Je třeba asi 200 m prolézt po čtyřech a
probrodit ve skrčené póze. Vody po pás, nad tím necelý půlmetr prostoru.
S těžkou bagáží nic extra příjemného... Odměnou jsou rozsáhlé dómy
s hezkou výzdobou.
