Mám za sebou 24 hodin doslova fotografického hodokvasu, příroda sehrála několik dokonalých dramat a stáhla oponu. Konec, padla... (mlha). Takže si celkem oprávněně myslím, že už není na co čekat. Od včerejšího podvečera jsem měl celý Studenec sám pro sebe, jen na samotný okamžik východu Slunce vyběhl nahoru fotograf a pobyl asi půl hodiny (přišel o všechno, co předcházelo i následovalo). A teď se najednou valí nahoru úplná záplava fotografů - muselo jich být asi 50 ve třech či více skupinách. Všichni mají stativ větší (možná i těžší) než jsou sami a stativují (pořád je světla víc než dost), fotí mlhu, diskutují. Mají fotografický workshop a patrně právě udělali rekord v počtu stativů na kilometr čtvereční. Pochvalují si, jakou krásnou mlhu zastihli - ty polotóny, to rozptýlené světlo... Jo, mají pravdu, ta mlha je pěkná; jsem ten poslední, kdo by zpochybňoval půvab mlhy. Ale neubráním se otázce: to mají workshop jen o focení mlhy? (Jistě za něj zaplatili fůru peněz.) To organisátory nenapadlo, vytáhnout je na ten kopec o 5 hodin dřív? Nebo aspoň o 2 hodiny? Nebo snad, že to by se málo vyhajali? Ale což, byli to evidentně fajn lidi, jistě si to užili a nafotili hezké mlžné scény. Spokojenost na všech stranách - i na mé, že jsem byl nahoře sám a nikdo mi nepřekážel v záběru.
