K té pareidolii: máme smysly optimalisované tak, aby nám co nejlépe pomáhaly přežít, nasytit se, rozmnožit se, přizpůsobit se prostředí. To je princip evoluce. Co tvoří ono prostředí? Co je v něm nejdůležitější? Kořist, jedlé bobule, predátoři? No jistě, ale to rozpozná i brouk. Pro nás jsou největším nebezpečím i největší příležitostí ostatní lidé. Proto máme zrak dokonale vycvičený k rozpoznávání tváří, zapamatování si tváří, odhadování nálad a úmyslů. Ten trénink jde tak daleko, že rozpoznáváme tváře a odhadujeme nálady úplně všude. Stačí tři skvrny. Když je mezi nimi i náznak nosu, tím lépe...