Pod skalou
|
Nejkrásnější je přijít poprvé do neznámého dolu. Jdeš jako lovec, po
špičkách, pod skalami nad roklí. Pocit samoty: kdybys někoho potkal, ulekl
by ses, a mít pušku, měl bys ji připravenou k výstřelu. Jako v divočině, na
divokých polích, v divokých roklích. Zkoumáš písek pod převisy, kde je
čistý, surový, tam nelze spát, za bouří se tudy valí voda. Nejlépe tam, kde
je suché listí, špinavá nevzhlednost. Pohanský pohled na kančí kaliště na
dnech temných roklí - tam bude tvoje studna. Pátráš ve vlhkém písku, rád
bys v něm spatřil rysí stopu, otisk zvířete, které sem patří, které zde
dodnes žije. Za každou skálou očekáváš, že ho spatříš stát hrdě vysoko nad
údolím.
M. Nevrlý |
F: září 2008, Z: 2008/10
