Jedna z nejarchaičtějších církevních staveb. Kostelíček 8x5 metrů (5x3 metry uvnitř) postavený v irském stylu - žádná malta, jen na sebe nasucho kladené kameny. Žádná klenba rozvádějící síly do stran - všechny kameny jsou kladené horizontálně. Dokonale přesně tak, aby to uzavřelo střechu a aby spáry mezi kameny spolehlivě odvedly dešťovou vodu ven. Irové prostě dokážou jen tak z kamenů postavit cokoliv a uměli to odjakživa.

Kdy to postavili? Uvádí se rozmezí od 6. do 9. století. Někteří badatelé o tom pochybují a uvažují až o 12. století - třeba kvůli tvaru okénka na východní straně. Raději se přimluvím za starší datování. Jednak kvůli té nepravé klenbě - ta se na mnoha místech používala před objevem klenby pravé (v megalitických hrobkách, egyptských pyramidách, v Mykénách, na starých indických chrámech etc. etc.). Ale hlavně se mi na tom líbí ono 9. století. O stejných stavbách se totiž uvažuje i u nás - např. v Modré u Velehradu. Měli je tam postavit právě irští misionáři, kteří tam velmi pravděpodobně působili na přelomu 8. a 9. století, dávno před Cyrilem a Metodějem. V té době byli v čele obou biskupství, která soupeřila o misijní vliv na Slovany, irští mniši: Virgil v Salzburgu a Sidonius v Pasově. Snad si lze představit, že na základech odkrytých v Modré, uprostřed žírné Jižní Moravy, původně stála stavba podobného typu jako zde, na nehostinné nejzápadnější výspě Evropy.