pozn. 2: Willem B. Drees: Beyond the Big Bang – Quantum Cosmologies and God, Open Court, La Salle, 1990
Ian Barbour: Religion in the Age of Science, San Francisco 1990

pozn. 3: česky Jürgen Moltmann: Bůh ve stvoření, Vyšehrad, Praha 1999

pozn. 4: Chcete-li to podrobněji a vědečtěji, přečtěte si třeba Hawkingovu Stručnou historii času nebo Wilsonovo O lidské přirozenosti.

pozn. 5: česky Matt Ridley: Původ ctnosti, Portál, Praha 2000

pozn. 6: Typickým příkladem tohoto přístupu je příslušná kapitola (str. 136–140) v nové knize Josef P. Ondok: Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, 2001. Jde o komentář ke komentářům k okrajovým poznámkám v Sobeckém genu. Z celého Sobeckého genu si všímá pouze explicitních zmínek o náboženství, které tvoří necelé 3 strany, tj. méně než 1 % rozsahu knihy a jsou její nejmarginálnější a nejméně hodnotnou částí. Zbývajících 99 %, v nichž se píše o meritu věci, autor zjevně nečetl. Bohužel, tento způsob „reflexe" přírodovědných temat (vytržení několika okrajových poznámek z popularisační knihy) je v teologicko-přírodovědném „dialogu" železným pravidlem.

pozn. 7: Mimochodem – vysvětlil už nějaký psychoanalytik, proč všichni mimozemští tvorové musí být zelení?

pozn. 8: Postscriptum připojené po návratu: Toto mé tušení získalo na naléhavosti v průběhu konference, kde jsem zaregistroval několik prudkých až neurotických výpadů proti sociobiologii. Nynější averse křesťanů, spec. teologů vůči sociobiologii vykazuje analogické psychologické rysy a příčiny, jako svého času averse vůči heliocentrismu a vůči Darwinově teorii přirozeného výběru (jejímž konsistentním domyšlením Sobecký gen de facto je). Je proto na místě obava, že křesťanství hrozí podobná historická ostuda jako v předešlých případech.