Narozen 10. 7. 1884 ve Viru na Morave, zemrel 11. 7. 1963 v Praze. V letech 1909--1912 superintendentni vikar ref. sboru v Klouboukach, 1912--1919 farar tamtez, 1919--1927 farar v Praze u Klimenta. V roce 1922 byl povolan jako docent na Husovu fakultu, kde pusobil jako profesor v letech 1926--1952. Po dve obdobi byl dekanem fakulty.
Sve pojeti prakticke theologie vylozil v clanku Vliv soudobych myslenkovych proudu na vybudovani praktickeho bohoslovi (Kalich XII, 1927, 1--12). Jako prilis uzke odmita pojeti, ktere vychazi jen z institucni cirkve. Jeho nazor, ze je treba studovat spise projevy krestanstvi, nez projevy cirkve, nasel vyraz v habilitacni praci Snahy o reseni socialni otazky v novodobem protestantismu (1923). Bednar historickou metodu neodmita, avsak zada jeji doplneni, aby prakticke bohoslovi ziskalo vice smyslu pro pritomnou situaci krestanstvi (vyznam statistiky, sociologie, psychologie). Bednar rozsiruje praktickou theologii o discipliny, pro ktere razi souborny nazev: Snahy o uplatneni necirkevniho krestanstvi ve svete. Siri Bednarova zajmu dosvedcuji jeho publikace (napr. Zmatene lidstvo a protestantismus, 1934). Po vzoru sveho predchudce se silne soustredoval na cirkevni pravo (Sbirka zakonu ve vecech nabozenskych a cirkevnich v CSR, 1929). Zastaval stanovisko odluky cirkve a statu (Cirkev a stat, 1934, O pomeru cirkve a statu, Kalich XVI, 1930, 8). Mnoho pozornosti venoval otazce socialni (Protestantismus a socialni otazka, Kalich VII, 1922, 17--27). Vycet literatury i problemu, jimiz se v teto souvislosti zabyval, najdeme v inauguracni prednasce Krestanstvi a dnesni svetova revoluce (Rocenka Husovy fakulty 1938--46, 20nn).
U Bednare se vzdy projevoval zivy zajem o historii. Ve valecnych letech venoval pozornost tragickemu osudu biskupa Jednoty Jana Augusty. Vydal Bilkovy pameti (Jan Augusta v letech samoty, 1942). Objevnym prinosem pro praktickou theologii bylo vydani Augustova spisu Umeni prace dila Pane sluzebneho z roku 1560 (1941). Z historickych studii o Jednote vznikly dalsi prace: Laici v praci Jednoty bratrske (Kalich XIX, 1942), Havla Zalanskeho Knizka o sluzebnosti... (Reformacni sbornik VIII, 1946). O priprave duchovenskeho dorostu v Jednote pojednava Nauceni mladencum, jez Bednar vydal 1947. Mnoho pozornosti venoval obdobi tolerance jeste jako farar v Kloboukach a pozdeji (Zapas moravskych evangeliku o nabozenskou svobodu..., 1931).
Bibliografie:
J. Smolik, Vedecka prace prof. F. Bednare, KJ 1949,
26
R. Rican, Literarni prace prof. dr. F. Bednare z oboru
cirkevnich
dejin, KJ 1949, 30