Narozen 22. 5. 1922 v Praze. Po maturite na realnem gymnaziu ve Vrsovicich (1941) studoval evangelickou theologii nejprve v ilegalnich kursech Synodni rady (1941--45), pri soucasne sluzbe v CCE jako prozatimni diakon a ucitel nabozenstvi. Po valce zacal pod vlivem B. Hrozneho studovat semitskou filologii, theologii studoval v letech 1945--49 na Husove fakulte v Praze a na theologicke fakulte univerzity ve Strasburku. Od roku 1949 byl tajemnikem SR CCE pro vzdelavani laickych cirkevnich pracovniku a pro nekonfirmovane. Promoce na Komenskeho fakulte v r. 1961, v roce 1972 se zde habilitoval, byl jmenovan docentem pro obor systematicke theologie a poveren vedenim katedry. Profesorem jmenovan 1976. V r. 1986 mu univerzita v Zeneve udelila cestny doktorat theologie, 1988 byl jako hostujici profesor na univerzite v Dubuque (Iowa). V letech 1988--90 byl dekanem Komenskeho fakulty, 1990 odesel na odpocinek.
Jeho pedagogickou a badatelskou cinnost rozsahem prevysuje prace publicisticka, vydavatelska a organizacni. Redigoval Kostnicke jiskry (1946--49, zalozil Knihovnu KJ) a soubezne edici Jednoty bratrske Bratrska skola. Vedl i casopis Bible a kalich, bulletin Protestantske cirkve v CSR (1954--59), byl zakladatelem a redaktorem theologickeho ctvrtletniku pri Ekumenickem institutu Komenskeho fakulty Communio viatorum (1958--1990). Od roku 1969 byl odpovednym redaktorem a pozdeji reditelem nakladatelstvi Kalich. Od roku 1991 je vydavatelem nezavisleho ctvrtletniku pro otazky kultury a spolecnosti Metanoia, od roku 1993 i jeho ceske mutace (Ceska metanoia).
Jako neunavny a vynalezavy editor, reeditor a prekladatel (Casalis 1967, Cullmann 1976, Barth 1988 - se S. Vernerem) zpristupnoval ceskym ctenarum radu titulu theologicke, filosoficke, historicke i krasne literatury a svetovemu publiku prostredkoval rozhled po produkci ceske.
Systematickou theologii pojimal zcela netradicne, nikoli jako specializovanou disciplinu theologicke encyklopedie, nybrz takrka bez brehu jako nauku o porozumeni a komunikaci, nebo jako kulturne-socialni antropologii (pro pochopeni Brozova pristupu srv.: Teologie jako reflexe viry in: Rocenka KEBF 1975, str.20--38 ci Predmluva vydavatele in: Cullmann, Christologie NZ, 1976, str. 3--8). Ve svem ucitelskem pusobeni na fakulte Broz vychazel z vytezku biblicke theologie (zejmena svych ucitelu O. Cullmanna a J. B. Soucka) a opiral se o antidogmaticke momenty v dile J. L. Hromadky a K. Bartha; znacnou roli tu sehraly jeho autority filosoficke, mezi nez parili napr. M. Buber, L. Wittgenstein, C. Levi-Strauss a P. Ricoeur, jakoz i zaujeti modernim katolictvim (napr. Y. Congar, M. Chenu).
V badatelske praci se Broz soustredoval na problemy hermeneutiky, semantiky, lingvistiky a logiky. Na pocatku sedmdesatych let v ceskem prostredi rehabilitoval tzv. mytopoeticke mysleni -- ve zrejme reakci na jednostranny racionalismus civilni interpretace let sedesatych. Vedle tohoto usili o "primerenejsi interpretaci evangelia" prostrednictvim konfrontace "nasich domacich luhu s okolnim svetem" ve svem hlavnim dile Evangelium dnes (1974, anglicky "The Gospel Today", 1984), Broz dvakrat komentoval vyvoj domaciho protestantismu (k jehoz sekularizovane podobe neskryval sympatie) zasadnimi studiemi ve sbornicich, ktere redigoval: Od tolerance k dnesku (in: Od reformace k zitrku, 1956, str. 119--178) a Slyseni a svedectvi (in: O spolecenstvi sluzby, 1981, str. 89--141).
Barthovi, jemuz se znacne vzdalil jak svou jistou obhajobou domaciho theologickeho liberalismu, tak priklonem ke spise tillichovskemu typu theologizovani, venoval dosud nejobsahlejsi ceske "barthianum", monograficko-biografickou skicu Cesta Karla Bartha (1988, v jednom svazku s Uvedenim do evangelicke theologie).
Politicky se Broz profiloval jako presvedceny levicovy intelektual frankofonni razby s mimoradnym zajmem o kulturni, socialni a politicke problemy Tretiho sveta, zejmena Afriky, kterou mnohokrat navstivil a jejiz problemy nahledl skrze osobni zkusenost (k teto problematice byl priveden i svou praci na Synodni rade -- soucasti jeji naplne byla pomoc Tretimu svetu, konkretne napr. pomoc pro Lambarene, Dakar, Kamerun, Indonesii). V tomto duchu se nesou i jeho dalsi aktivity po odchodu z fakulty, soustredene kolem revue Metanoia.
(J. S.)
Bibliografie:
Nejdulezitejsi knizni publikace jsou uvedeny v textu, pro
casopisecke publikace domaci lze odkazat na Smolikuv Uvod do
studia bohoslovi 2 - Bibliografie (1988), kde je mozno nalezt
autorovy studie, clanky a s obtizemi i recenze uverejnene v KR,
ThPr, ThEv a CV, uplny bibliograficky prehled dosud k dispozici
neni.