Pohřební shromáždění se konalo v sobotu 14. února 2009 ve 14 hodin v evangelickém kostele U Salvátora v Praze 1, Salvátorská 1.
smuteční oznámení (dokument ke stažení)
fotografie z pohřbu v podobě galerie
fotografie z pohřbu v zip souboru ke stažení
pohřební kázání Jiřího Doležala
proslov děkana ETF Martina Prudkého
proslov synodního seniora ČCE Joele Rumla
proslov předsedy ERC Pavla Černého
Josef Smolík se narodil v Jičíně, za války studoval teologii v nelegálních kurzech a pracoval jako diakon ve sboru Českobratrské církve evangelické v Rokycanech. Později byl vikářem v Pardubicích a v Praze. Studia si rozšířil ročním pobytem na Union Theological Seminary v New Yorku (USA). Od roku 1949 byl farářem ve sboru ČCE v Pardubicích a v letech 1962-1966 pak v Praze u Salvátora. V roce 1950 se habilitoval a byl jmenován docentem Praktické teologie na tehdejší Husově bohoslovecké fakultě v Praze. V roce 1966 byl jmenován profesorem, plnočasově nastoupil na pražskou evangelickou teologickou fakultu (mezitím přebudovanou na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu) a působil na ní až do svého penzionování v roce 1997 (to již na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy). Po roce 1978 byl celkem pětkrát děkanem fakulty. Naposledy byl zvolen novou akademickou samosprávou v roce 1990, kdy výrazně přispěl k inkorporaci fakulty do Univerzity Karlovy. Obdržel čestný doktorát na teologických fakultách v Bratislavě a Budapešti, v letech 1980-81 hostoval na univerzitě v Erlangen (SRN).
Je autorem řady samostatných monografických publikací (Kázání v reformaci, 1954; Kapitoly z liturgiky, 1960; Stimmen der Kirche in der ČSSR, München 1968; Die prophetische Aufgabe der Kirche, Hamburg 1971; Závazek křtu, 1974; Úvod do studia bohosloví, 1978; Erbe im Heute, Berlin 1982; Radost ze Slova, 1983; Jan Augusta, 1984; Pastýřská péče, 1991; Kristus a jeho lid, 1993; Současné pokusy o interpretaci evangelia, 1966 (19935) [též anglicky, korejsky, japonsky a rusky]; Boží slovo v dějinách, 1998; Křesťanství bez antijudaismu, 2002), pro všechny dílčí disciplíny svého oboru zpracoval základní studijní texty. Inicioval a vedl rozsáhlé kolektivní projekty, např. práci na liturgických knihách (Agenda I, 1983 a Agenda II, 1988) či na homiletických kompendiích k perikopám (Kážeme Krista I, 1994; Kážeme Krista II, 1997).
Celoživotně byl intenzivně zapojen v konkrétní církevní službě i mezicírkevní spolupráci. Zastával řadu významných funkcí v ekumenických organizacích a grémiích (např. člen Ústředního výboru Světové rady církví v Ženevě a Komise pro víru a řád SRC; dlouholetý předseda Kostnické jednoty aj.), soustavně se věnoval odborné i osvětové publicistice.
English version
