neboli křtidlo. Ve staré církvi se křtilo poctivě - ponořením celého člověka. Kněz s křtěncem sestoupili do bazénu, tam byl křtěnec třikrát důkladně ponořen a podržen pod hladinou. Takový křest má svou původní symbolickou hodnotu, kterou pocintání dětské hlavičky pár kapkami vody nemůže nahradit, ba ani napodobit.

Křest je totiž symbolickou smrtí a znovuzrozením. Starý člověk je utopen a z baptisteria vychází člověk nový - Kristův, účastný spolu s církví na novém Božím věku. Křest je vlastně symbolickou účastí na Kristově smrti a vzkříšení - srv. Ř 6,4: Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života.