Další poloostrov, který jako špičatý hrot vybíhá do nejzápadnějšího zálivu
Baie de Douarnenez. Představoval jsem si něco podobného jako na
Pointe du Raz, vždyť je to od sebe jen pár kilometrů.
Ale jsou to zcela odlišné světy. Důkaz toho, jak je krajina předurčená
geologickou stavbou. Většina Bretaně, hlavně jejího pobřeží, je tvořena žulou.
Ale jejím středem se táhne pás prvohorních (ordovik až devon) sedimentů,
takový bretaňský Barrandien. Tedy žádné skalní hřbety, ale poměrně ploché
plató, jen na samotném pobřeží modelované příbojem do skalních útesů. I
vegetace je zde znatelně bohatší, barevnější.