Můj nejatraktivnější cíl na Kypru. Rokle vymletá potokem ve snadno
erodujících sedimentárních horninách počínaje vápencem přes vápnitý
pískovec po křídy. Na skalních stěnách celého údolí jsou k vidění
nádherné erosní a korosní tvary. Střídají se vrstvy různého složení a
tvrdosti v mnoha periodách. Pod převislými partiemi jsou vyvinuté
vícevrstevné "3D" voštiny; u výtoků vody se sráží sintry a pěnovce jako
v poctivém krasu. V nejzajímavějších, to jest nejužších partiích
je rokle široká necelé dva metry, s třicet metrů vysokými stěnami.
Dojem jako třeba v americkém Antelope Canyon. Geologická i estetická
lahůdka, nádhera!
Průstup roklí závisí na jediném hlavním faktoru: vodě. V létě asi
bývá rokle suchá. Ale když přijde přívalový déšť, propláchne to rokli tak
důkladně, že to odnese a utopí i přítomné turisty. Jako v jeskyni. My
jsme měli vody tak akorát, po kolena. A zdaleka jsme zde nebyli sami. Jak
to asi vypadá v letní sezoně, raději nedomýšlím...
Dalším půvabem je naučná stezka, kterou se k rokli přichází.
S popsanými stromy a keři jako v botanické zahradě; dokonce i
výchozy různých hornin mají cedule. No, pokud se ocitnete na Kypru, tohle
místo určitě nevynechte!