Supí skály

předcházející širší oblast následující

Kdo by neznal Adršpašsko-teplické skály... Zatímco davy návštěvníků - horolezců i turistů z celého světa - se valí na severní a severovýchodní stranu do známých skalních měst, jižní konec je zatím stále vyhrazen spíš "místním" milovníkům skal; naštěstí totiž není nablízku žádné parkoviště. Zdejší skály nejsou tak snadno přístupné a jejich charakter je odlišný. Narozdíl od Teplic a Adršpachu se nacházejí hlavně na hřebenu a jeho úbočích. Však je také hřeben Supích skal nejvyšší partií celé oblasti a jeho vrchol Čáp (786 m. n. m.) nejvyšší kótou.

Tato jižní výspa skal je rozdělena údolím Skalského geologického zlomu na dvě části: severnější Supí skály s Čápem a jižně údolím oddělený hřeben zvaný lidově Bišík či Bischofstein podle osady a zámečku pod ním. Jak název připomíná, byl tento zámeček od 18. století sídlem - letní chalupou královéhradeckých biskupů. Ale o tuto historii v souvislosti se Supími skalami ani moc nejde, i když vlastně jde také. Vždyť nejkrásnější věž Supích skal se jmenuje Biskup. Výstup na ni a rozhled s vrcholu je nádherným zážitkem.

Hřeben je možné celý přejít a cestou vystoupit na řadu věží a věžiček. Sice se zde nenabízejí tak dlouhé a technicky zajímavé výstupy jako v Adršpachu a Teplicích, ale dostatečnou odměnou jsou rozhledy s vrcholů. Na severní straně na skalní města a panorama Krkonoš, Rýchor a Vraních hor za nimi, na jižní straně se otevírá široký výhled na Polickou kotlinu lemovanou stolovými horami Hejšovinou a Borem, s imposantním Ostašem uprostřed a hřebenem Bišíku v popředí. Z jižního úbočí vystupuje kromě samotného Biskupa také skupina věží kolem Supa nabízející řadu hezkých výstupů.

Vzrušující zážitky skýtá kromě vlastního lezení i terén mezi skalami. Hřeben je totiž opravdu divokou divočinou a orientace zde není úplně snadná. Je to vlastně štěstí. Zdá se, že zatím nehrozí taková profanace, jaká postihla nešťastná skalní města. Těm, kdo vzývají adrenalin, "extrém" a podobné modly, Supí skály mnoho nenabízejí. Ani na turistickou procházku to není. Snad tedy budou Supí skály nadále patřit těm, kteří je nejvíc ocení: lezcům-nelezcům, kteří nechodí skály pokořovat, ale odevzdávat se jim, žít a dýchat s nimi, vnímat je očima, prsty a celou svou bytostí.

K Supím skalám lze přijít ze dvou stran: Buď z Teplic nad Metují silničkou do sedla Váha a zde zabočit přímo k Biskupovi; z druhé strany se na Čápa dá přijít z Jívky či z Janovic. Tuto variantu lze obzvlášť doporučit na jaře, když jsou louky v plném květu.

A ještě jedno důležité upozornění: celá skalní oblast včetně Supích skal je národní přírodní reservací. Pohyb mimo značené cesty není dovolen. Výjimku mají horolezci - členové ČHS pro přístup ke skalám a to ve vymezeném období; podle poslední výjimky to bylo od července do října.

(psáno pro časopis Outdoor)

1 -- 25 | 26 -- 50 | 51 -- 74

Kliknutím na náhled dostanete větší formáty.

Fulgurit - hlavní odkaz Věžičky - hlavní odkaz Věžičky - hlavní odkaz Věžičky - hlavní odkaz Věžička - hlavní odkaz
Pohled na sever - hlavní odkaz Železivce - hlavní odkaz Železivce - hlavní odkaz Železivce - hlavní odkaz Železivce - hlavní odkaz
Železivce - hlavní odkaz Železivce - hlavní odkaz Rozhledy ze Supích skal - hlavní odkaz Rozhledy ze Supích skal - hlavní odkaz Mrtvola - hlavní odkaz
Rozhledy ze Supích skal - hlavní odkaz Rozhledy ze Supích skal - hlavní odkaz Na hřebenu - hlavní odkaz Věžičky - hlavní odkaz Věžičky - hlavní odkaz
Borovice - hlavní odkaz Křížák - hlavní odkaz Na hřebenu - hlavní odkaz Na hřebenu - hlavní odkaz Na skalách - hlavní odkaz