Březník

předcházející širší oblast následující

Jedno z nejatraktivnějších míst centrální Šumavy, opravdový konec světa. Jde se z Modravy asi 8 km na jih podle Modravského (Luzenského) potoka, pak turistická cesta končí u bývalé hájpvny (dnes se opravuje, asi tu bude turistická chata). Mělké údolí je ze tří stran obklopeno nejvyšší částí šumavského hřebenu: na východě Mokrůvky (1130 a 1370 m.n.m.), na jihu krásný výhled Luzenským údolím k Luznému (1373 m), na západě Blatný vrch (1376 m) zastiňující výhled na Roklany.

Dřívější název místa a přilehlého polesí zněl Pürstling. V tomto odlehlém koutě se odehrává slavný román Karla Klostermanna Ze světa lesních samot. Skvostné čtení!

Bylo by to tu nádherné, nebýt dvou velkých ale:

Od Modravy až k Březníku krásné původní lesy, dál však horror: hlavní hřeben je kůrovcovou pustinou s holinami nebo s mrtvým lesem - párátka nastojato, pohled známý z Jizerských hor a Krkonoš. Po vichřici r. 1870 a následné kůrovcové kalamitě zde vysázeli nevhodné smrky z nížiny a ty teď podlehly imisím a opět kůrovci. A protože jde o monokulturu jednotného stáří, není, z čeho by se les obnovil. Takže nastupuje silně medialisované dilema: odvézt mrtvé dřevo pryč (a vyrobit tím holiny, na kterých nové stromy neodolají podnebí), nebo ho nechat stát, aby poskytovalo závětří pro mladé stromy, ale zároveň bylo zásobárnou kůrovce?

Velice nepříjemnou stránkou šumavské turistiky jsou cesty - dědictví po bolševikovi, který zde chránil zeď velkého vězení zvaného příznačně tábor míru. Všude vyasfaltované silničky a turistické cesty většinou po nich. Fuj, hnus!! Po deseti kilometrech rozbité nohy. A pokud cesta není vyasfaltovaná, bude určitě rozrytá těžkou technikou (např. zelená značna z Březníku do Modravy).

Kliknutím na náhled dostanete větší formáty.

Luzenské údolí - hlavní odkaz Luzný - hlavní odkaz U Březníku - hlavní odkaz Luzenské údolí - hlavní odkaz Luzenský potok - hlavní odkaz
Modravský potok - hlavní odkaz