Psané skály

předcházející širší oblast následující

Nad strmým údolím potoka Mastníku, 3 km před jeho ústím do Vltavy, kde je jeho hladina již zvednuta Slapskou nádrží, vystupují na pravém břehu v několika patrech skalní stěny. V nejvyšším patru se nachází místo, kde je skála doslova popsána zbožnými nápisy. Dnes na to místo uprostřed skal vede příkrá turistická cesta, v minulosti muselo být přístupné jen obtížně.

Nápisy jsou drobné (cca 4 cm vysoké), vyškrábané do skály. Kde se tu vzaly, komu jsou určeny a kdo si s nimi dal práci, je záhadou. Nejsou viditelné z dálky, jen z bezprostřední blízkosti z úzké lávky pod nimi. Nepřipadá v úvahu, že by se zde mohlo shromáždit více než 5 lidí, takže nejde o výzdobu nějakého tajného chrámu pronásledovaných Českých bratří, jak se někdy uvádí. Spíš působí dojmem zhmotnělé modlitby, vyznání adresovaného přímo Bohu, který jediný má ze svých výšin dobrou perspektivu k jejich přečtení. Jeden názor považuje jednotlivé sentence za začátky husitských písní a modliteb ze 16. století.

O původu nápisů se neví prakticky nic. Jsou zřejmě nově obnovené (někdo je musel nedávno obtáhnout), škrábance okolo ukazují spíš na novodobého vandala. Je těžko uvěřitelné, že by se nápisy zachovaly čitelné po uplynutí doby řádu staletí. Leč jediná stopa, která se dá uvést v souvislost s nápisy, vede až na počátek 17. století: Nejbližší osada Poličany (několik stavení v poli nad Psanými skalami) byla působištěm kněze Matěje Poličanského. Ten byl do r. 1612 utrakvistickým farářem v blízké Živohošti. Se svou církví se rozešel ve zlém: uvedl totiž do kostela katolického kněze, který byl u něj na návštěvě - jen na prohlídku kostela. To tak rozezlilo osadníky, že málem oba lynčovali. Znechucený Matěj se pak usadil v Poličanech (podle tradice v zaniklé tvrzi "Badoru" pod Poličany, tedy při Mastníku těsně vedle Psaných skal) a připojil se k sektě Mikulášenců, která měla blízko k Jednotě bratrské, vyznačovala se ale entusiastickou zbožností a jednostrannou kajícností. Sektu pak několik let vedl. Sám Matěj měl i poustevnické sklony, o čemž svědčí jeden z jeho traktátů Rozmlouvání hosta s poustevníkem z roku 1600. Písmo, pravopis i obsah nápisů by tedy mohl napovídat, že šlo o jakousi soukromou modlitebnu Matěje Poličanského. Jen těžko uvěřit, že si nápisy udržely čitelnost tak dlouhou dobu.

Kritická interpretace nápisů dosud chybí; není mi známo, že by se jimi v posledních 50 letech někdo zabýval. Stručně jsou zmíněny (právě s odkazem na Matěje Poličanského a informacemi, které zde uvádím) v knize: L. Heller, B. Souček: Kříž a kalich na Sedlčansku, 1948. Za upozornění na ni děkuji kolegovi Martinu Wernischovi.

Kvalita fotek je limitována světelnými podmínkami: ostrý sluneční svit cloněný olistěnými větvemi, navíc nápisy jsou vysoko nad hlavou, kloudně by se daly vyfotit leda ze štaflí nebo ze slanění.

Kliknutím na náhled dostanete větší formáty.

Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz Psané skály - hlavní odkaz
Psané skály - hlavní odkaz Psané skály - hlavní odkaz Psané skály - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz
Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz Nápisy - hlavní odkaz
Vyhlídka nad Psanými skalami - hlavní odkaz Nad Psanými skalami - hlavní odkaz Mastník - hlavní odkaz Kamenný most - hlavní odkaz