Maličká, ale velevýznamná lokalita. Nevýrazný kopeček pokrytý lesem, v tom
lese je schovaná skála. Mrňavá - pár metrů na šířku, nějakých 15 m na
výšku. Ale při pohledu zblízka - takovou skálu nenajdete nikde jinde na
světě. Celý povrch je pokrytý železitými inkrustacemi - trubkami, lamelami,
růžicemi...
Ne, že by to byla nějaká vzácnost. Leckde to naleznete i
ve větším měřítku. Ale nikde jinde v takovéto koncentraci. Nikde
na světě!!
O co jde: do druhohorních pískovcových vrstev se v třetihorách natlačily
vrstvy čedičového magmatu (tam, kde se magma dostalo na povrch, vznikly
sopky, jejichž nepatrnými pozůstatky jsou ony kuželovité kopce severočeské
krajiny). Čedič obsahuje hodně železa. Železo - přesněji: jeho oxidy - se
rozpouštělo ve vodě a difundovalo do okolního pískovce, kde se sráželo a
vytvářelo tmel mezi zrnky písku. Tento - oxihydroxidy železa nasycený -
tmel dnes pozorujeme jako ony lamely, růžice, trubky etc. etc. Proč vytváří
takovéto obrazce - to je jiná kapitola, nad tím si lámou hlavu geologové,
moji kamarádi.