Jméno této jeskyně má magickou moc: po jeho vyslovení se všichni okamžitě začnou vymlouvat. Jeden má ženu a děti, druhý moc ztloustl (ač vypadá jako hladová špageta), třetí by šel, ale jaksi se to zrovna nehodí... Ale nakonec jsem sehnal kumpány, kterým na životě tolik nezáleží a našli i čas.
Jediné, co se lze o jeskyni dočíst, je to, že je vysoká, extrémně
úzká a že to je nejobtížnější jeskyně Moravského krasu. Potvrzuji - takovou
rasovinu jsem ještě nezažil. A taky respekt. Nelze si dovolit sebemenší
chybu, jakákoliv záchranná akce tam nepřipadá v úvahu. A že je kam
spadnout... skoro celou cestu. Nejčastější komentáře postupu byly:
"Proboha, tudy? To je blbej fór!"
"Nene, tahle jeskyně nežertuje."
Ty nejvypečenější pasáže (čili většina jeskyně) na fotkách nejsou, jelikož tam vůbec nelze vytáhnout foťák. Tak aspoň pár prostornějších míst... Fotky jsou řazené tak, jak vznikly, tedy od konce jeskyně při zpáteční cestě.
Kliknutím na náhled dostanete větší formáty.