S tímto pojmem jsem se setkal před mnoha lety; byly tak obrazně popisovány
fulgurity, tedy stopy po úderu blesku do skály. Jejich
vyhledávání a dokumentaci jsem pak věnoval dost času a úsilí, takže mi nemohla
být lhostejná lokalita, kde se "kamenná slunce" vyskytují "v množství
větším než malém".
Lokalita se nachází při silnici poblíž obce s malebným jménem
Hnojnice, severně od Loun; najdete to v každé mapě. Na boku nevýrazného
kopečku, barvou i tvarem připomínajícího písečný přesyp, je zářez a drobné
výchozy odkrývající ona "slunce" - kulaté útvary s paprskovými puklinami
kolem. S mými oblíbenými fulgurity mají tato "kamenná slunce" společnou pouze
tu podobu. To jim neubírá na zajímavosti.
Oblast je pozůstatkem třetihorního sopečného kráteru. Při explosi vyvrhla
sopka množství sopečného popela, ale také úlomků sedimentárních hornin, které
vystupující magma nabralo při cestě k povrchu. Výplň kráteru vytvořil spadaný
žhavý popel spolu s těmito úlomky. Ty byly chladnější než okolní materiál,
který se pak nerovnoměrně ochlazoval a díky tepelné rozpínavosti se
smršťoval a popukal. V tom je přeci jen analogie s "paprsky" fulguritů. A
nejen s nimi. Známé "čedičové sloupky" (třeba
zde a
zde) vznikly také díky nerovnoměrnému ochlazování horkého magmatu.
