|
|
Jak jsem již zmínil, Polická pánev zasahuje na sever přes hranice až za Valbřich a Kamennou Horu. Na jejím okraji vystupují na povrch vrstvy, které jsou v jejím centru hluboko pod zemí, totiž pod těmi známými útvary svrchnokřídových turonských pískovců vytvářejících známá skalní města. Pod nimi jsou (jen o něco starší) pískovce cenomanské a ještě hlouběji podstatně starší pískovce triasové (které vznikaly v sladkovodním prostředí).
Na české straně jsou výchozy triasových vrstev jen na několika malých lokalitách a nikde netvoří výrazné skalní útvary. Známým příkladem je tzv. Mořská trangrese u Bohdašína, kde je vidět ostré rozhraní obou útvarů a první vrstvy, které nastupující křídové moře naneslo na erodovaný povrch triasových pískovců.
Největší plochy triasových vrstev jsou obnaženy západně od města Mieroszów, poznají se podle výrazně červeného zabarvení. Křídové - cenomanské vrstvy, které erose ještě nestihla odnést, tvoří vrcholy okolních kopců (Dziób, Chochoł). Rozhraní prochází mj. těsně nad sedlem mezi obcemi Łączna a Różana. V sedle jsou jako rarita vypreparované skalní útvary z triasového pískovce. A skutečně - je to unikát, nic podobného jinde (v křídových pískovcích) neuvidíte. Prostě Czartowskie Skały jsou pojmem...
Na severní straně sedla je výchozů více vč. dvou skalních kulis, 50 m dlouhých a 20 m vysokých, na jejichž temenech jsou pozoruhodné drobné útvary.
Jsou zde smíchány obrázky ze dvou dnů, z velmi odlišných světelných podmínek. Poprvé to bylo večer na závěr většího výletu. Skály mě tak nadchly, že jsme se sem vypravili hned nazítří ráno se širokoúhlým objektivem.
Kliknutím na náhled dostanete větší formáty.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |