předcházející obsah skupiny následující Rodný dům Josefa Slavíka
Rodný dům Josefa Slavíka - větší formát
Když jsem se už octl v Jincích, nemohl jsem bez povšimnutí minout tento domeček. Pamětní deska hlásá, že se zde narodil houslista Josef Slavík (1806-1833). No, tenkrát ten domeček jistě vypadal jinak. Ale jsem rád, že aspoň něco připomíná tohoto vpravdě velikána.

Mám k němu opravdu silný vztah. Mnohé hodiny jsem poslouchával jeho houslový koncert a-moll s houslovým partem v ruce a představoval si, že ho jednou budu taky hrát, až to budu umět. On to ale dokáže zahrát málokdo. Jeho první koncert fis-moll je dokonce tak technicky obtížný, že se téměř vůbec nehraje. Víc jich, bohužel, napsat nestihl. Zemřel v 27 letech na tuberkulosu, jak to bylo tenkrát běžné. Je se svým životním příběhem a dílem dokonalou ukázkou romantického umělce. Užil si mnoho slávy - v Praze, Vídni, Paříži i jinde. Ale taky mnoho bídy, hladu a nejistoty. Byl současníkem Paganiniho (a byl s ním srovnáván). O jeho setkání s Paganinim se traduje tato historka:

Když Paganini koncertoval ve Vídni, oslňoval publikum svými sólovými Capriccii (která jsou dodnes považována za vrchol a prubířský kámen houslové techniky). V sále seděl i Josef Slavík, který byl kromě umění houslové hry nadán také fenomenální pamětí. Nazítří pak Paganiniho navštívil a k jeho úžasu mu Capriccia, která na koncertě zazněla, bravurně z paměti zahrál. Paganini jeho hru vysoce ocenil, mj. prý prohlásil: "Když vy hrajete, celý svět se chvěje".

Když je někomu mezi 15 a 20 lety, hraje na housle a má romantické nálady a ambice odpovídající (nejen) tomuto věku, nemůže se v tajných představách neztotožňovat s romantickým houslistou par excellence Josefem Slavíkem.

Nemám ve zvyku vystavovat "pirátské" hudební nahrávky. Zde udělám výjimku. Je to ze staré gramodesky, snad mě za to nikdo žalovat nebude. Tedy: Josef Slavík: Koncert č. 2 pro housle a orchestr a moll (MP3, 14 MB).

F: zima 2005, Z: 2005/02   napsat komentář