Že se blížíme k některé z velkých roklí, poznáme podle toho, že zářezy mezi skalními bloky jsou stále hlubší a terén neschůdnější. Dostat se na sousední blok může už znamenat poctivé lezení nebo dlouhou obchůzku. Krásně tu lze pozorovat, jak vzniká skalní město. Pískovcová tabule je rozpraskaná v kolmých rovinách (po vrstevnicích a po spádnicích), podle kterých prosakuje voda a vytváří erosní rýhy. Tím se z tabule stává jakási šachovnice, jejíž políčka jsou temeny budoucích věží. Pak už stačí pár tisíc (milionů ?) let, aby se pukliny prohloubily a rozšířily a staly se samostatnými roklemi či jejich postranními soutěskami - podle toho, která spádnicová puklina se nejrychleji prohloubí a začne sbírat vodu z okolních puklin.