Kostelíček na Velízi (asi 10 km jižně od Křivoklátu) má starou historii. Už v 10. století zde měli Přemyslovci lovecký dvorec, zajížděli sem z blízkého Zbečna. R. 1003 sem Vršovci unesli knížete Jaromíra a chtěli ho zabít. Před tím s ním ještě uspořádali velice potupné show (je popsáno v Kosmově kronice a přesná rekonstrukce činu byla zfilmována ve vynikajícím filmu Oldřich a Božena). Vraždu nedokonali, věrný knížecí sluha jménem Hovora přivolal pomoc a knížete osvobodil. Ten zde z vděčnosti založil kostel, u kterého později vzniklo benediktinské proboštství.

Chudák Jaromír; podle pramenů byl zřejmě mezi Přemyslovci jediným slušným člověkem, který narozdíl od svých příbuzných netoužil nikoho vraždit a snažil se vyjít se všemi po dobrém. Podle toho s ním také jednali. Kromě zmíněné příhody ho jeden bratr (Boleslav III.) dal vykleštit, druhý bratr (Oldřich) ho dal oslepit (žhavým železem, jak se to tenkrát dělávalo - i tato scéna je ve zmíněném filmu drsně vylíčena) a nakonec ho dostali opět Vršovci - probodli ho skrznaskrz zespoda, když si ulevoval na záchodě. Hle, toť heroické kořeny naší národní historie - máme být nač hrdi!

Kostel byl přestavěn pozdně románsky v 1. polovině 13. století a barokisován kolem r. 1750. Ze starší fáze se dochoval portál.