Zde si neodpustím asociaci, tato scéna působí opravdu silně gynekologicky. Ještě se to (nevědomky) podařilo zdůraznit nasvícením. Fascinace tímto jevem a symbolika podzemí jakožto ženského lůna, archeologicky i etnograficky doložená, nás provází od samého počátku lidské kultury. Smí si to "slušně vychovaný" člověk připouštět? Nebo naopak - má snad tuto, hluboko v podvědomí zakořeněnou, asociaci potlačovat?

Osobně mě opravdu mrzí (a vlastně poněkud uráží), že celé toto tématické/sémantické pole získalo v obecném kulturním kontextu nedůstojné postavení jako něco sprostého, obscénního, vulgárního, ošklivého... Že se z toho, kde začíná život, čemu všichni - bez jediné výjimky - vděčíme za život a existenci, kudy jsme doslova přišli na svět, co je hodné nejvyšší úcty, stala nadávka.

Jsou různé přístupy ke světu... Někdo to vnímá jako hluboké(!) mysterium života, někdo jen jako ... (dosaďte si tu nadávku). Pak se to projeví na vztahu k ženám a k životu vůbec... Podobně to funguje i u náboženství a jiných opravdu vážných záležitostí.