Křižovatka na Stožci je - jako mnohé jiné v brdských a křivoklátských lesích - opatřena křížem. To má prastarou symboliku. Dřív byly na venkově kříže na většině rozcestí a křižovatek. Jednak proto, aby si pocestný mohl připomenout, že jde ve jménu a pod ochranou toho, "v němž bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích, protože smíření přinesla jeho oběť na kříži" (Ko 1,20), případně aby byl vybídnut ke krátké modlitbě. Kromě této spirituální funkce měly kříže na rozcestích ještě "praktičtější" funkci magickou. Podle některých pohanských představ, které přežívaly v lidové zbožnosti a pověře, bylo rozcestí místem nebezpečným, neboť zde sídlili přírodní duchové (numina), poklesle křesťansky přeznačení na ďábly. Přejít v noci bezpečně rozcestí, nenechat se svést s cesty a neupadnout do tenat ďábelských mámení, k tomu bylo nezbytné se pokřižovat před křížem. Běda tomu, kdo zapomněl nebo se kříži posmíval. Vlastně je kříž na rozcestí něco jako strašák naruby - na plašení a odhánění strašidel a rozmanitých zlých mocností.

Kdo šel neznámou lesní cestou v hluboké noci, dovede se do těchto pocitů vžít i dnes. Obzvlášť pokud šel v pozdní noční hodině z hospody, mohl vidět celý zástup strašidel a mámení, která ho roztáčejí, svádějí s cesty, strhávají k zemi a kvílí mu v hlavě. :-)

Pro důkladné poznání světa temných nočních cest a strašidel doporučuji pověsti ze staré Šumavy, vyšlo jich několik sbírek. Po večerech si je čítáme s dětmi a krásně se bojíme. :-)