Možná překvapí, že čistá astrologie, astrologie bez přívlastků, je pro Kalvína počestnou vědou. Cituji z Instituce (Kniha I,5, paragr.4) "Uznávám, že astrologie je užitečná pro tento náš pomíjivý život". Astrologie je pro něj "poznávání přirozeného řádu a určení, které Bůh uložil hvězdám a planetám". Astrologie "neukazuje jen na účinky, ale také na příčiny". Totiž existuje relace mezi fenomeny pozemskými a nebeskými: "pozemská těla a obecně všechna nižší stvoření jsou podřízena řádu nebes a odtud získávají některé své vlastnosti".
Nejdřív jsem měl za to, že Kalvín je v této věci originální a zvláště argument o různosti dvojčat je už skoro moderní. Nikoli, Kalvín opisoval od sv. Augustina. Viz De civitate, kniha 5, hned začátek. A jak jsem se dočetl v poznámkách fran. bilingvy De civitate Dei, původním autorem argumentu o dvojčatech je snad platónský filosof Karneádes z 2. stol. před Kristem, vůdčí postava tzv. 3. aténské akademie.
PS: Nepravost astrologie destinační spatřuje Kalvín v tom, že překračuje pravou vědu. Její pravost je dána vědomím hranic, má-li větší ambice, než jí přísluší, stává se vědou nepravou. Jak jsou ale dány tyto hranice?
MR: On ta kriteria, pokud se nemýlím, žádná nepodává. Nevím, lze-li předpokládat, že sám nějaká měl. Všechno, co zavání nějakou prognostikou, je špatné. Myslím, že by byl i proti předpovídání počasí. Také každé vědění, které se předem neskloní před otevřeností toho, do čeho nemá přístup, tak je špatné. Obávám se tu, že by se nechal oklamat tím, když by eventuelní vědec pochválil Kalvínovy spisy. Takový by pak měl zelenou. Čili nějaké hlubší kriterium zde položeno není.
JM: Ten argument oddělení vlivu na fyzickou stránku člověka od jeho svobodné vůle - je to křesťanský vynález, nebo ho můžeme vystopovat už v antice? Naprosto laicky viděno, připadá mi to jako dost platónský argument. Každý, koho jednou bolelo břicho, musí vědět, že to takto jasně rozdělit nelze. Ale setkáváme se s tím samozřejmě také u vrcholných aristoteliků. Není to jen povinná formule, jakási úlitba, protože proti svobodné vůli se na jisté půdě polemizovat nesmí?
MW: To je určitý pojmový prostředek, jak oddělit ony dvě oblasti určeného a neurčeného. Ani mně nepřipadá přesný, však se také definice tělesna oproti volnímu postupně zjemňovala. Určitě to není jen povinné cvičení. Vychází to z vnitřní potřeby tohoto odlišení a oni v určité tradici použili těchto pojmů.
MR: Lze asi ale říci, že vymezení volní oblasti jako zóny, na kterou to vliv nemá, není původně křesťanské, ani hebrejské, je to opravdu platonské.