J. MERELL - BIBLE V ČESKÝCH ZEMÍCH

(výpisky z knihy)

autor: Jan Zámečník

Dějiny bible podle knihy J. Merella Bible v českých zemích


Staroslověnský překlad bible a počátky českého překladu biblického

- Cyril a Metoděj, příchod na Moravu r. 863, Konstantin sestavil slovanské písmo podle vzoru malé řecké abecedy, tzv. hlaholici; nejprve přeloženy výňatky z evangelia, poté žaltář, Skutky; po uznání slovanské liturgie papežem Janem VIII. ( r. 880) Metoděj učinil svod všech částí Písma sv., jež byli jím nebo pod jeho vedením přeloženy; později vzniká druhé slovanské písmo, tzv. kyrilice, utvořená z velkých řeckých písmen; zánik slovanské bohoslužby na Sázavě a převaha latiny koncem 11. století odsunuly staroslovanskou bibli do pozadí; další důvod: pozvolné utváření češtiny v samostatný jazyk
- „Vídeňské glosy“ poznámky vepsané v 11. nebo 12. stol do lat. bible z 9. stol, směs staré češtiny s církevní slovanštinou
- z bibl. knih překládány nejprve knihy nutné pro bohoslužbu, tj. evangelia a žaltář, překlady ostatních částí bible vznikaly částečně ve stol 13., částečně ve stol. 14.
- bible Leskovecko-Drážďanská, nejstarší česká bible – 14. stol., druhou je bible Litoměřicko-Třeboňská  (1411-1414), řazení knih je odlišné od Vulgáty; další důležité překlady: bible Hlaholská neboli Emauzská a bible Olomoucká

Bible doby románské

- Kapitulní apokalypsa, pol. 11. stol., obsahuje apokalypsu, Skutky a epištoly
- kodex Vyšehradský (tzv. Korunovační evangeliář krále Vratislava), 2. pol. 11. stol.; významné malby
- Ostrovský žaltář, okolo r. 1200; významné malby
- Gigas librorum, pol. 13 stol., r. 1648 Švédové odvezli

Bible doby gotické

celkově: umělecký vzhled knihy se mění, místo několikastránkových obrazů, drobné obrázky vkládané do iniciál

- dílna královny Rejčky; zvláště vyniká Brevíř královny Rejčky
- dílny Kunhuty, abatyše u sv. Jiří
- bible Velislavova, pol. 14 stol., významná reprezentantka tzv. bible chudých (biblia pauperum)
- v době Václava IV. dosáhla knižní kultura svého vrcholu, zvl. vyniká německá obrázková bible krále Václava
- v době husitské nabývá bible vrchu nade všemi ostatními druhy knižní produkce

Cizí bible u nás a naše bible v cizině

- latinské evangelium sv. Marka, 6./7. stol., dlouho považované za vlastní rukopis evangelisty (zpochybňuje až Giusto Fontanini a Josef Dobrovský), Karel IV. si vyžádal část pro katedrálu sv. Víta
- Strahovský evangeliář, 9. stol, psán zlatem
- Gigas librorum, zvaný ďábelský (pověst)  Švédsko stejně jako mnohé jiné (dále Vídeňská knihovna aj.), obsahuje i Starožitnosti a Židovskou válku Josefa Flavia

České prvotisky biblické

vynález knihtisku, první tištěná česká kniha: Kronika trojanská (r. 1468), druhý prvotisk: NZ
- Dlabačův NZ, třetí prvotisk, před rokem 1487
- dva prvotisky celých knih: Pražská  a Kutnohorská; u obou použito textu revidovaného v době Jiřího z Poděbrad

Biblické tisky 16. století

- první tištěná česká bible 16. sto. vydána r. 1506 v Benátkách (bible Benátská)
- bible Norimberská, r. 1540
- „Melantrišky“, tisknuté Jiřím Melantrichem, několik přepracovaných vydání, vlivem Sixta z Ottersdorfu text Melantrichových biblí přepracován i po stránce jazykové. S oběma posledními vydáními Melantrichovy bible je textově i ilustračně shodná bible Samuela Daniela z Veleslavína, vydaná r. 1613; inventář tiskárny později slouří jezuitům, např. k tisku Svatováclavské bible

Biblické tisky Bratrské

- první biblický tisk dal vytisknout Lukáš Pražský r. 1518, překlad pořízen z Vulgáty
- Blahoslavův NZ, vyd. r. 1564
- bible Kralická, postupně čest dílů s exegetickými poznámkami, posl díl (Blahoslavův NZ) r. 1594; předlohou je Polyglota Antverpská

Od bible Svatováclavské k současným katolickým překladům bible

- Svatováclavská bible – přelom 17. a 18. stol., podklad pozdějších katolických vydání české bible
- Faustin Procházka, císařská bible + samostatný překlad
- bible pod redaktorstvím Fr. Desoldy, první bible tištěná latinkou, r. 1864
- překlad Františka Bezděka, 1862-1865, převážně otisk bible Kralické, titulní obraz Josefa Mánesa
- překlad a výklad NZ v osmi svazcích Františka Sušila, vynikající dílo, rušivá řeč
- Česká bible; ve třech svazcích vyšel překlad a výklad SZ od Jana Hejčla a r. 1922 překlad a výklad NZ Jana Ladislava Sýkory
- překlad SZ Josefa Hegera, vyšel 1955-1957




výpisky ke stažení (.doc, 29 kB)