Výraz světlo v Janově evangeliu (částečně v Janovských spisech)

referát prosemináře Janovských spisů

autor: Dušan Bednář

 

1. Úvod

a) Tohoto slova se užívá v souvislosti s radostí, požehnáním a životem, v protikladu k žalu, protivenství a smrti (viz

Gn 1, 3n - I řekl Bůh: “Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré a oddělil světlo od tmy…

Jb 10, 22 - … do země temné jak mračno, do šera smrti, kde není řádu, kde záblesk svítání je jako mračno.

Jb 18, 5n - … avšak světlo svévólníka zhasne, plamen jeho ohně nezazáří, světlo v jeho stanu ztemní, zhasne nad ním jako

kahan (zajímavý obrat je “světlo svévolníka“ viz Mt 6, 22-23).

V nejstarších dobách

b1) znamenalo Boží přítomnost a přízeň (viz

Ž 27, 1 - Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl

strach?

Iz 9, 2 - Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo

(důležitý verš v souvislosti s evangeliem Jana),

b2) znamenalo opak Božího soudu (viz

Am 5, 18 - Běda těm, kdo touží po dni Hospodinově! K čemu vám bude den Hospodinův? Bude tmou a ne světlem!

c) z toho vzniká etický dualismus mezi světlem a temnotou, tj. mezi dobrem a zlem, který je velmi výrazný v NZ (viz

1 Pt 2, 9 - Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu, abyste hlásali mocné skutky

toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

J 3, 19n - Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky

byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky

nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány

v Bohu.

J 12, 35n - Ježíš jim řekl: “Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby

vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví kam jde. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali

syny světla.

*** všimněme si především etického dualismu v citacích Janova evangelia, kde se vyskytuje světlo v protikladu ke

tmě. Světlo se vyskytuje v citacích jako vyjádření dobra, toho pozitivního a tma jako vyjádření zla, tj. toho

negativního.

d) Světlo znázorňuje Boží svatost. Např. v 1Tm 6, 16 se o Bohu říká, že přebývá v nepřístupném světle (viz J 1, 5,

kde se říká, že “Bůh je světlo“) a důsledky pro věřící z toho vyplývající (viz např. J 12, 35n). Stejnou myšlenku

vidíme v typicky hebr. výrazu “děti světla“ (viz

Ef 5, 8n - I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem . Žijte proto jako děti světla – ovocem světla je

vždy dobrota, spravedlnost a pravda.

1 Te 5, 4n - Vy však bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den (příchod Páně) mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste

synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě.

e1) V Janově evangeliu se světlo ani tak netýká Boží svatosti, jako zjevení jeho lásky v Kristu a její průlom do

životů zatemněných hříchem. Ježíš o sobě mluví jako o “světle světa“ (viz

J 8, 12 - Ježíš k nim opět promluvil a řekl: “Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude

mít světlo života.

J 9, 5 - Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.

J 12, 46 - Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.

e2) a v Kázání na hoře aplikuje tento princip na učedníky (viz Mt 5, 14-16: Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto

město ležící na hoře . A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen a svítí všem v domě. Tak ať svítí

vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.

 

 

2. Výčet výrazů světlo v Janově evangeliu

byly zlé.

  1. Rozbor výrazu světlo v Janově evangeliu v souvislosti s výrazem život a v pohledu nejen

na SZ, ale částečně i na synoptiky

Pro vyjádření podstaty substantiva světlo v Janově evangeliu je důležité se také zamyslet nad podstatou substantiva

život, protože v Janově evangeliu obě tato slova velice úzce souvisí. Ve spojení těchto dvou klíčových slov se především v úvodu Janova evangelia (verš 4n) zobrazuje to, co apoštol Jan chce vyjádřit:

verš 1: Bůh je Slovo.

verš 3: Skrze ně (Slovo) povstalo vše a bez něho (Slova) nepovstalo nic, co jest, přičemž Slovo se stalo tělem (J 1, 14).

verš 4: V něm (ve Slově, které se stalo tělem) byl život a ten život byl světlo lidí - to světlo, které nebylo pohlceno tmou

(viz verš následující, tj. J 1, 5).

Z toho vyplývá, že věčné Slovo je veškerý život tryskající do světa a tento život je světlo lidí (to skutečné světlo, pravé světlo, světlo osvěcující každého člověka, viz J 1, 9)

3. panta di autu egeneto, kai xoris autu egeneto ude en ho gegonen

všechno skrze ně povstalo, a bez něho (ne)povstalo nic co povstalo

(všechny věci) (Slovo) (Slova) (jest)

4. en auto dzoe en, kai he dzoe en to fos ton anthropon

v  něm život byl, a ten život byl - světlo lidí

(Slovu) (tj. Slovo bylo)

nicméně lze tento verš přeložit také jiným způsobem, způsobem, který v ekumenickém překladu uvedli sami překladatelé:

3. panta di autu egeneto, kai xoris auto gegonen ude en

všechno skrze ně povstalo, a bez něho (ne)povstalo nic

(všechny věci) (Slovo) (Slova)

4. ho gegonen en auto dzoe en, kai he dzoe en to fos ton anthropon

co vzniklo v   tom život byl, a - život byl - světlo lidí

V druhém rámečku je verš 3 rozdělen na verš 3a a druhá polovina verše 3b je spojena s veršem 4. Vidíme, že se naprosto mění význam toho, co je nám sdělováno. Většina moderních vykladačů se ztotožňuje s výkladem uvedeným v ekumenickém překladu. Ariáni užívali ono rozdělení verše, tj. verš 3b spojovali s veršem 4a z toho vyvozovali, že Syn není roven Otci.

Nicméně, lze text vyložit také ještě trochu jinak a to tak, že verš rozdělíme (viz níže), ale výraz en auto přeložíme v něm (tj. ve Slově - en Logo). Dochází tak k  velice zajímavému pojetí výkladu tohoto 4. verše. Potom lze verš vyjádřit následovně:

Co vzniklo v něm (ve Slově) život byl, tj. Co vzniklo ve Slově život byl. Mohli bychom jít ještě dál a takto pochopený verš vyložit dvěma různými způsoby. Pro vyjádření obou způsobů je použita angličtina a pomocného spojovacího znaménka, které nám ukáže dvě rozdílná pojetí:

ho gegonen en auto dzoe en

  1. that - which - had become - to - be in  him (in Logos) life was
  2. that - which - had become - to - be - in - him (in Logos)

tj. 1. “(to) co vzniklo” byl život v něm (ve Slovu)

  1. “(to) co vzniklo v něm (ve Slovu)” byl život

Stejně tak v 1. tabulce vidíme jasně skutečnost stvořitelského díla. Pouze v tabulce 2 (ve verši 4a spojeném s veršem 3b) se nevyskytuje akt stvořitelského díla skrze Logos. To znamená, že se zde jedná o substantivum dzoe ve smyslu života stvořeného, toho existujícího (natural life) a tento natural life je to světlo lidí. Ale přijmeme-li překlad v tabulce 1, potom jasně vidíme, že substantivum dzoe znamená život věčný (eternal life), neboť

v  něm život byl, a ten život byl světlo lidí.

(Slovu) (tj. Slovo bylo)

Dle názoru mnoha moderních vykladačů je adekvátní překlad uvedený v první tabulce. Je na místě mluvit o životě věčném, ostatně proti ariánské herezi se vycházelo právě z tohoto znění.

_______________________________________________________________________________________________

Slovo “dzoe” nikdy neznamená v evangeliu Jana nebo Janovských epištolách život “natural”, viz 1J 1, 2

_______________________________________________________________________________________________

Život je specifikován jako jako život věčný, nikoliv život obecně, tj. ve smyslu žijícího stvoření. Život věčný, ten život, který byl u Boha Otce. Tento život je ztotožňován se světlem, světlem, které svítí a tma je nepohltila (nepřijala). Tak jako 1J 1, 2 mluví o životě věčném, tak také J 1, 9 hovoří o světle pravém. Je zajímavé, že život je určen absolutně, a to pomocí adjektiva “věčný”, stejně jako světlo je určeno absolutně adjektivem “pravé” (srov. J 5, 35). Na jednom místě v Janově evangeliu se dokonce tyto adjektivem zesílené absolutní výrazy setkávají a tvoří dohromady slovní spojení, viz J 8, 12: světlo života. Tomuto spojení navíc předchází výrok:

Ego eimi* to fos tu kosmu - Já jsem světlo světa, tj. absolutní světlo, světlo, které osvěcuje celý svět, stejně jako v J 1, 4 je psáno o světle lidí (to fos ton anthropon). Někteří se domnívají, že v J 1, 9 se nejedná o světlo zjevení, ale o světlo soudu, což vzhledem k J 3, 19 je docela pravděpodobné - Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Na druhé straně nelze pominout fakt, že pouhé 2 verše před J 1, 9, tj. v J 1, 7 je psáno o světle, o kterém Jan vydal svědectví, aby všichni uvěřili skrze něho. Světlo zde tedy vyjadřuje záchranu - milost, nikoli soud. Jestliže J 1, 4 hovoří o světle lidí, znamená to, že se jedná o světlo pro všechny lidi, že se jedná o světlo pro lidský rod. Toto světlo může být pro jednoho soudem (odsouzením), pro jiného milostí, tedy záchranou, viz J 3, 16 (srov. 1K 1, 18).

* viz J 6, 35; 8, 12; 11, 25; 15, 1 (viz J 1, 23; 1, 21)

Mt 6, 22-23, kde se hovoří o tom, že světlo v člověku může být temné (všimněme si zajímavého obratu “temné světlo“ - to fos en soi skotos estin, to skotos estin. Možná právě proto Škrabalův překlad cituje text následovně: Jestliže světlo v tobě je temnota, jaká to temnota. Nezabarvuje substantivum “světlo“ adjektivem “temné“, ale staví do protikladu světlo a tmu paradoxním (nicméně velice dobře vystihujícím) způsobem, tj. že světlo nazývá temnotou, neboť světlo je buď skutečným světlem nebo prostě světlem není, potom existuje jen tma, která je skutečnou tmou. Světlo může mít pouze rozdílnou intenzitu vyzařování, podle toho svítí buď více nebo méně jasně, tmu rozráží více nebo méně, nicméně světlo samo o sobě nemůže být temné. Ekumenické vydání užívá slovní spojení “temné světlo“. Většina překladů překládá tak, jak řecký text stojí (viz Škrabalův překlad, ale i jiné (viz příloha)). Je zajímavé, že tato pasáž se vyskytuje v Kázání na hoře, které se týká především Ježíšových příkazů pro praktický život následovníků Ježíše Krista (viz také další Ježíšův výrok z Kázání na hoře - Mt 5, 14: Vy jste světlo světa... (tento výrok je velice zajímavý, protože je zde vyjádřeno: Vy jste světlo světa. Hovoří-li se o světle světa v NZ, potom pouze ve vztahu k osobě Ježíše Krista, a to přímo z  Ježíšových úst: viz již zmiňované verše J 8, 12; 9, 5. Jediným místem, kde je světlem světa nazván někdo jiný, je toto místo, tedy Mt 5, 14, verš, který pochází z Kázání na hoře. Lukáš, který má jednodušší verzi Kázání na hoře, tento výrok neuvádí (výrok o soli země uvádí) (srov. Ef 5, 8).

Naproti tomu Jan jednoznačně mluví o pravém světle, světle, které nemůže být pohlceno tmou. Jan tedy nehovoří jen o světle, ale používá slovní spojení “pravé světlo“ - to fos to alethinon. Adjektivum alethinos vyjadřuje to, co nemá jen jméno a podobnost (vnější vzhled), ale skutečnou přirozenost vztahující se k  substantivu, v každém ohledu korespondující k myšlence opravdového, pravého, původního, jako protiklad k tomu, co je fiktivní, imaginární, defektní. Tím, že pojem světla je doplněn adjektivem alethinos, Jan jednoznačně vytváří ostrou čáru mezi tím pozitivním a negativním, přičemž to pozitivní je skutečně vyjádřeno krajně pozitivně. Tím Jan vyjadřuje naprostou neslučitelnost s tím protikladným J 1, 5. To je skutečnost, která je typická pro celý styl Janova evangelia. Substantivum to fos ve spojení s adjektivem alethinos se vyskytuje také v dalším Janovském spise v 1J 2, 8: “... kai to fos to alethinon ede fainei (a pravé světlo již svítí). Následující verš hovoří o tom, že nelze zaměňovat světlo za tmu (srov. J 9, 39: Ježíš řekl: “Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“). Tato slova opět dokumentují typický Janův dualismus, ale navíc v tomto dualismu světla a tmy také demonstrují to, v čem je Boží soud. To vyjadřuje tu skutečnost, která je vyjádřena již v 1J 3, 19: Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé (viz předposlední odstavec na konci předchozí strany).

3. 1. en auto dzoe en (J 4, 1)

Stejně jako Logos, tak také dzoe představují stvořitelskou funkci Ducha Božího (viz Gn 1, 2: ...ale nad vodami vznášel se duch Boží). Zde se pravděpodobně jedná o odkaz na druhý důsledek stvořitelského díla, stvoření člověka (viz Gn 2, 7: ... i vdechl mu v chřípí dech života). Život je především tělesný dech (physical breath), bez kterého stvoření umírají a navracejí se v prach (viz Ž 104, 29: Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí). Nicméně ve SZ se jedná o mnohem bohatší obsah slova život, o mnohem bohatší význam: jako smrt vyjadřuje oslabenou existenci, odříznutí od dobrých věcí, odříznutí od Boha, tak život zahrnuje všechny pozitivní aspekty sociální existence a přátelství s Bohem (viz Iz 38, 10-20 (Chizkijášova nemoc a uzdravení), Ez 37, 1-14 (Údolí suchých kostí)).

Světlo a spasení jsou spojeny se životem v Ž 27, 1: Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin

je záštita mého života, z koho bych měl strach?

Život a světlo se stávají dohromady v Ž 36, 9: U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo.

*** srovnej s pojetím pojmu dzoe na předchozí stránce dole - dzoe v Janově evangeliu jako život věčný

3. 2. He dzoe en to fos ton anthropon (J 4,1)

Tak jako v předchozím odstavci, tak také zde se jedná o tvořivou práci Ducha a první akt stvoření, ale opět v mnohem bohatších odstínech (viz výše uvedené citace Žalmů). Výraz fos vyjadřuje obojí, darování světla a světlo, které je přijímáno (darováno); tedy moudrost sama je odrazem věčného života a také osvětlením (osvícením)člověka.

*** moudrost jako zdroj života (viz Př 8, 35: Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení)

Výraz to fos ton anthropon není omezeno na myšlenku vědomí, ale zahrnuje širší rozsah lidského intelektuálního chápání Boha a Božího záměru a tak nese myšlenku zjevení. Jako světlo ve stvoření předchází stvoření nebeských světel (srov. Gn 1, 3 a Gn 1, 14), tak duchovní osvícení člověka Slovem je mnohem bohatší než fyzický zrak, který je osvětlen jen stvořenými nebeskými světly. Světlo v tomto smyslu, tj. ve smyslu spásonosného zjevení má zvláštní použití v myšlence Božího sebezjevení při vydávání zákona na Sínaji (viz Ex 34, 29-35), v NZ mluví o této skutečnosti apoštol Pavel v 2K 3, 7- 4, 6. Pro Jana je zákon jen svědectvím k pravému světlu, viz již citovaný

J 1, 9: Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa.

J 1,17: Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. (srov. s 2K 3, 13-14)

J 1, 9 je zajímavý nejen v tom, že mluví o světle ve spojení “pravé světlo“, ale že toto světlo osvěcuje každého člověka.

Mojžíš byl jediný, komu zářila tvář, protože on jediný měl přístup k Bohu. Apoštol Pavel v 2K 3, 18 hovoří o tom, že na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně.

  1. kai to fos en te skotia fainei, kai he skotia auto u katelaben

to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila

Odkazuje tento aorist k specifickému pokusu tmy pohltit světlo ? Nebo je zde komplexní aorist, který zahrnuje sérii pokusů? Nebo se zde jedná o gnómický aorist poukazující na to, že tma se vždy snaží pohltit světlo? Máme-li na mysli, že se zde jedná na odkaz k hříchu v Gn 3. kap., potom je význam tohoto aoristu klasický, tj. jako minulý čas dokonavý. Řecké sloveso katalambanein je těžké přeložit a lze tedy mezi překladateli nalézt několik tendencí toto sloveso přeložit odlišným způsobem. Existují 4 základní možnosti, jak toto sloveso přeložit:

 

  1. to grasp, to comprehend - Cyril Alexandrijský, Lagrange, Braun (nikoli Brown) jsou mezi mnohými, kteří interpretují sloveso jako odkaz k intelektuálnímu chápání. Jestliže je světlo odkazem k inkarnovanému Slovu, význam je snadno pochopitelný - verš říká, že lidé nevnímali (nepřijali) světlo přinesené Ježíšem skrze jeho službu (viz str. 4 nahoře, tj. J 1, 7; 1, 9; 3, 19). Jestliže ve verši přijmeme comprehend, potom počáteční kai by mělo být přeloženo jako yet, nikoli jako for.
  1. to welcome, receive, accept, appreciate - Mezi těmi, kteří preferují tento význam, patří Bultmann, Dupont,

Wikenhauser. Tento překlad doplňuje význam slovesa paralambanein (accept) v J 1, 11:

 

Ačkoli Black nepovažuje sloveso receive za adekvátní překlad z řečtiny, domnívá se, že původní aramejský text byl

la gabbléh gablá (the darkness did not receive it) je adekvátní -

(aramejská hra mezi gablá - darkness a gabbléh - receive it je zřejmá).

Jiní navrhovatelé pro prolog Janova evangelia v aramejském originále rekonstruují původní sloveso jiným způsobem. Burney si myslí Burney, že původní agbél (darken) se četlo chybně jako gabbél (receive). Schaeder zanechává slovní hříčku a přiklání se k překlade slovesem overcome (viz 3). Nagal poukazuje na to ,že kořen gbl v pozdní aramejštině (syrštině), nenese známky protikladu a domnívá se tedy, že je možno použít pro překlad obojí, tj. grasp (viz 1), i overcome (viz 3). Aramejské záznamy jsou v současné době rozhodující.

  1. to overtake, overcome (grasp in a hostile sense) - Origenés, většina řeckých otců, Schlatter, Westcott a Boismard patří k těm, kteří přijímají tento výklad. Katalambanein má tento význam ještě na jednom dalším místě -

J 12, 35:...ina mh skotia umas katalabh - aby vás nepřekvapila tma (ekumenický překlad).

Before darkness overtakes you (NIV Bible)

Zdá se, že protiklad světla a tmy v Janově dualistickém myšlení si žádá takové sloveso, které vystihne jejich střetnutí. Koncept Logos je velice podobný personifikované moudrosti ve SZ (viz Př 8. kap.) Mdr 7, 29-30 přirovnává moudrost ke světlu, které temnota nemůže vytlačit, vyštvat, vymítit (supplant), neboť zlo (zkaženost) nepřemůže moudrost (nezvítězí nad moudrostí). Další paralely jsou v knize Ódy Šalamounovy 18, 6: “That the light may not be overcome by the darkness” a Skutky Tomášovi 130: hovoří o “Light that has not been overcome”.

  1. to master - Toto je pokus Moffattův, tj. zachytit oba významy - understand a overcome. Jiný dvojznačný

(dvojsmyslný) překlad by mohl být absorb. Konečně měli bychom zmínit možnost, že sloveso katalambanein

mělo jeden význam, když verš stál jako část nezávislého hymnu a přijal druhý význam, když se hymnus stal

prologem evangelia ( ? ).

_______________________________________________________________________________________________

příloha 1

Mt 6, 23

Kralický překlad - Jestliže tedy světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, sama tma jaká bude?

Nová Bible Kralická - Je-li tedy světlo v tobě tmou, jak veliká bude tma?

Překlad Ondřeje Petrů - Jestliže tedy tvé vnitřní světlo je temnota. Jak hluboká bude sama temnota!

Překlad Dr. Jana Lad. Sýkory - Jestliže tedy světlo, které jest v tobě, tmou jest, jak veliká bude tma sama?

Další překlady, ve kterých je v Mt 6, 23 uvedeno substantivum temnota, nikoli adjektivum temný:

- NIV Bible - If then the light within you is darkness, how great is that darkness!

- stejně tak RSV, Good News Bible

 

 

 

příloha 2

 

 

 

příloha 3

 

 

Synoptics

John

John I, II, III

Revelation

Total John

Total NT

Phos

15

23

6

4

33

73

skotia

3

8

6

none

14

17

Lk 11,35 (paralela k Mt 6, 22-23); Ef 5, 8n; 1 Te 5, 4n; 1Pt 2, 9