Předchozí Deuteronomium, 14. kapitola Další
1. Synové jste Hospodina Boha vašeho, protož nebudete se řezati, aniž sobě uděláte lysiny mezi očima vašima nad mrtvým.
2. Nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému, a tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvláštní ze všech národů, kteříž jsou na tváři země.
3. Nebudeš jísti žádné věci ohavné.
4. Tato jsou hovada, kteráž jísti budete: Voly, ovce a kozy,
5. Jelena, dannele, srnu, kamsíka, jezevce, bůvola a losa.
6. Každé hovado, kteréž má kopyta rozdělená, tak aby rozdvojená byla, a přežívá mezi hovady, jísti je budete.
7. A však ne všech přežívajících, aneb těch, kteráž kopyta rozdělená mají, budete jísti, jako velblouda, zajíce a králíka; nebo ač přežívají, však kopyta rozděleného nemají, nečistá jsou vám.
8. Též svině, nebo rozdělené majíc kopyto, nepřežívá, nečistá vám bude; masa jejího jísti nebudete, a mrchy její se nedotknete.
9. Ze všech pak živočichů, kteříž u vodách jsou, tyto jísti budete: Cožkoli má plejtvy a šupiny, jísti budete.
10. Což pak nemá plejtví a šupin, toho jísti nebudete; nečisté vám bude.
11. Všecko ptactvo čisté jísti budete.
12. Těchto pak jísti nebudete: Orla, noha, orlice mořské,
13. A sokola, supa a luňáka vedlé pokolení jeho,
14. A žádného krkavce vedlé pokolení jeho,
15. Pstrosa, sovy, vodní káně a krahulce vedlé pokolení jeho,
16. Raroha, kalousa a labuti,
17. Pelikána, porfiriána a křehaře,
18. Čápa, volavky vedlé pokolení jejího, dedka a netopýře.
19. A všeliký zeměplaz létající nečistý bude vám, nebudete ho jísti.
20. Každého ptáka čistého jísti budete.
21. Žádné umrliny jísti nebudete; příchozímu, kterýž jest v branách tvých, dáš ji, a jísti ji bude, aneb prodáš cizozemci, nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému. Nebudeš vařiti kozelce v mléce matky jeho.
22. Ochotně dávati budeš desátky ze všech užitků semene svého, kteřížť by přišli s pole každého roku.
23. A jísti budeš před Hospodinem Bohem svým, (na místě, kteréž by vyvolil, aby tam přebývalo jméno jeho,) desátky z obilí, vína i oleje svého, a prvorozené z volů svých a drobného dobytka svého, abys se učil báti Hospodina Boha svého po všecky dny.
24. Jestliže by pak daleká byla cesta, a nemohl bys donésti toho, proto že daleko jest od tebe to místo, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj k přebývání tam jména svého, když požehná tobě Hospodin Bůh tvůj:
25. Tedy zpeněžíš je, a svázané peníze vezma v ruku svou, půjdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj,
26. A vynaložíš ty peníze na všecko, čehož žádá duše tvá, na voly, na ovce, na víno, aneb jiný nápoj silný, a na všecko, čehož by sobě žádala duše tvá, a jísti budeš tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budeš ty i dům tvůj.
27. Levíty pak, kterýž by v branách tvých bydlil, neopustíš, nebo nemá dílu a dědictví s tebou.
28. Každého léta třetího oddělíš všecky desátky z užitků svých toho léta, a složíš je v branách svých.
29. I přijde Levíta, (nebo nemá dílu a dědictví s tebou), a host a sirotek i vdova, kteříž jsou v branách tvých, i budou jísti a nasytí se, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všelikém díle rukou tvých, kteréž bys dělal.
(c) Bůh. Použito s laskavým svolením. Převod do HTML: Michal Rovnaník