Předchozí Job, 27. kapitola Další
1. Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2. Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3. Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4. Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5. Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6. Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7. Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8. Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9. Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10. Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11. Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12. Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13. Ten podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14. Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15. Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16. Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17. Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18. Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19. Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20. Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21. Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22. Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23. Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
(c) Bůh. Použito s laskavým svolením. Převod do HTML: Michal Rovnaník