Předchozí Job, 38. kapitola Další
1. Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2. Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3. Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4. Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5. Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6. Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7. Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8. Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9. Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10. Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11. I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobytí svého.
12. Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13. Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14. Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15. A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16. Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17. Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18. Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19. Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20. Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21. Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22. Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23. Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24. Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25. Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26. Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27. Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28. Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29. Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30. Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31. Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32. Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33. Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34. Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35. Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36. Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37. Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38. Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39. Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40. Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41. Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
(c) Bůh. Použito s laskavým svolením. Převod do HTML: Michal Rovnaník