Předchozí Matouš, 24. kapitola Další
1. A vyšed Ježíš, bral se z chrámu. I přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.
2. Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
3. A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a které znamení příchodu tvého a skonání světa?
4. I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
5. Nebo mnozí přijdou pod jménem mým, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.
6. Budete slýchati zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne i hned bude konec.
7. Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou hladové a morové a země třesení po místech.
8. Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.
9. A tehdy vydadí vás v ssoužení, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.
10. A tehdyť se zhorší mnozí, a vespolek se budou zrazovati, a jedni druhých nenáviděti.
11. A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.
12. A že rozmnožena bude nepravost, ustydne láska mnohých.
13. Ale kdož by setrval až do konce, ten spasen bude.
14. A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všechněm národům, a tehdáž přijde skonání.
15. Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj),
16. Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou na hory.
17. A kdo na střeše, nesstupuj, aby něco vzal z domu svého.
18. A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.
19. Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech.
20. Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě aneb v svátek.
21. Nebo bude tehdáž ssoužení veliké, jakéhož nebylo od počátku světa až do té chvíle, aniž kdy potom bude.
22. A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou ti dnové.
23. Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, aneb támto, nevěřte.
24. Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak že by svedli, (by možné bylo), také i vyvolené.
25. Aj, předpověděl jsem vám.
26. Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.
27. Nebo jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.
28. Nebo kdežkoli bude tělo, tuť se shromáždí i orlice.
29. A hned po ssoužení těch dnů slunce se zatmí, a měsíc nedá světla svého, a hvězdy budou padati s nebe, a moci nebeské budou se pohybovati.
30. Tehdážť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdyť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slávou velikou.
31. Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, i shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, a od končin nebes až do končin jejich.
32. Od stromu pak fíkového naučte se podobenství tomuto: Když již ratolest jeho odmladne, a lístí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.
33. Takéž i vy, když byste uzřeli toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích.
34. Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.
35. Nebe a země pominou, ale slova má nikoli nepominou.
36. O tom pak dni a hodině té žádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.
37. Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.
38. Nebo jakož za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,
39. A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky: takť bude i příští Syna člověka.
40. Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.
41. Dvě budou mleti ve mlýně; jedna bude vzata, a druhá zanechána.
42. Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.
43. Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
44. Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.
45. Kdož tedy jest ten služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?
46. Blahoslavený služebník ten, kteréhož přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.
47. Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
48. Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlívá pán můj přijíti,
49. I počal by bíti spoluslužebníky, jísti pak a píti s opilci:
50. Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.
51. I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením. Převod do HTML: Michal Rovnaník