Pøedchozí ®alm 126 Dal¹í
1. Píseò stupòù. Kdy¾ zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
2. Tehdá¾» byla plná radosti ústa na¹e, a jazyk ná¹ plésání; tehdá¾ pravili mezi národy: Veliké vìci s nimi uèinil Hospodin.
3. Uèinil» jest s námi veliké vìci Hospodin, a proto¾ veselili jsme se.
4. Uvedi¾ zase, ó Hospodine, zajaté na¹e, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
5. Ti, kteøí¾ se slzami rozsívali, s prozpìvováním ¾íti budou.
6. Sem i tam chodící lid s pláèem rozsívá drahé símì, ale potom pøijda, s plésáním sná¹eti bude snopy své.
(c) Bùh. Pou¾ito s laskavým svolením. Pøevod do HTML: Michal Rovnaník