Předchozí ®alm 22 Daląí
1. (22:1) Přednímu zpěváku k času jitřnímu, ľalm Davidův. (22:2) Boľe můj, Boľe můj, pročeľ jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2. (22:3) Boľe můj, přes celý den volám, a neslyąíą, i v noci, a nemohu se utajiti.
3. (22:4) Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vľdycky k veliké chvále Izraelovi.
4. (22:5) V tobě» doufali otcové naąi, doufali, a vysvobozovals je.
5. (22:6) K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6. (22:7) Já pak červ jsem, a ne člověk, útrľka lidská a povrhel vůbec.
7. (22:8) Vąickni, kteříľ mne vidí, posmívají se mi, oąklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8. (22:9) Spustiltě se na Hospodina, nech» ho vysvobodí; necha» jej vytrhne, poněvadľ se mu v něm zalíbilo.
9. (22:10) Jeąto ty jsi, kterýľ jsi mne vyvedl z ľivota, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10. (22:11) Na tebe» jsem uvrľen od narození svého, od ľivota matky mé Bůh můj ty jsi.
11. (22:12) Nevzdalujľ se ode mne, nebo ssouľení blízké jest, a nemám spomocníka.
12. (22:13) Obkličují» mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13. (22:14) Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14. (22:15) Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se vąecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15. (22:16) Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrľ v prachu smrti poloľils mne.
16. (22:17) Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17. (22:18) Mohl bych sčísti vąecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18. (22:19) Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19. (22:20) Ale ty, Hospodine, nevzdalujľ se, sílo má, přispěj k spomoľení mému.
20. (22:21) Vychva» od meče duąi mou, a z moci psů jedinkou mou.
21. (22:22) Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednoroľcových vypros» mne.
22. (22:23) I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáľdění chváliti tě budu, řka:
23. (22:24) Kteříľ se bojíte Hospodina, chvalte jej, vąecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho vąecka rodino Izraelova.
24. (22:25) Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniľ skrývá tváři své od něho, nýbrľ kdyľ k němu volá, vyslýchá jej.
25. (22:26) O tobě chvála má v shromáľdění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříľ se bojí tebe.
26. (22:27) Jísti budou tiąí a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříľ ho hledají, ľivo bude srdce vaąe na věky.
27. (22:28) Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu vąecky končiny země, a skláněti se budou před ním vąecky čeledi národů.
28. (22:29) Nebo Hospodinovo jest království, a on» panuje nad národy.
29. (22:30) Jísti budou a skláněti se před ním vąickni tuční země, jemu se klaněti budou vąickni sstupující do prachu, a kteříľ duąe své nemohou při ľivotu zachovati.
30. (22:31) Símě jejich slouľiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v kaľdém věku.
31. (22:32) Přijdou», a lidu, kterýľ z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
(c) Bůh. Pouľito s laskavým svolením. Převod do HTML: Michal Rovnaník