Předchozí 1. Petrova, 2. kapitola Další
1. Odložte tedy všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání
2. a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli -
3. pokud jste ovšem okusili, jak laskavý je Pán.
4. Když přicházíte k němu, k živému kameni, zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem,
5. budujte se i vy jako živé kameny v duchovní dům, svaté kněžstvo k přinášení duchovních obětí vzácných Bohu skrze Ježíše Krista.
6. Proto také v Písmu stojí: "Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný a ten, kdo v něj věří, nebude nijak zahanben."
7. Vám věřícím je tedy vzácností, ale nepovolným je to "Kámen zavržený staviteli, jenž se stal hlavním kamenem klenby"
8. a "Kámen úrazu a skála pohoršení," totiž těm, kdo se slovem uráží a jsou nepovolní, k čemuž také byli určeni.
9. Vy jste však "vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný k vlastnictví," abyste vyhlašovali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.
10. Kdysi jste nebyli lidem, ale nyní jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale nyní jste milosrdenství došli.
11. Milovaní, vyzývám vás jako cizince a přistěhovalce: zdržujte se tělesných žádostí, jež bojují proti duši.
12. Veďte mezi pohany poctivý život, aby místo toho, že vás pomlouvají jako zločince, viděli vaše dobré skutky a díky nim vzdali chválu Bohu v den navštívení.
13. Poddejte se tedy kvůli Pánu každému lidskému zřízení, ať už králi jakožto svrchovanému vládci
14. nebo místodržícím jakožto těm, které on posílá, aby trestali ty, kdo jednají zle, a chválili ty, kdo jednají dobře.
15. Neboť toto je Boží vůle: abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.
16. Jednejte jako svobodní, ne však jako ti, kdo mají svobodu za pláštík špatnosti, ale jako Boží služebníci.
17. Všechny ctěte, bratry milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.
18. Služebníci, buďte ve vší bázni poddáni svým pánům - nejen dobrým a vlídným, ale i zlým.
19. Je to přece chvályhodné, jestliže někdo pro zbožné svědomí snáší bolesti, když trpí nezaslouženě.
20. Vždyť jaká bude vaše pověst, když budete snášet rány za své chyby? Jestliže ale snášíte utrpení, když jednáte dobře, je to u Boha chvályhodné.
21. Jste k tomu přece povoláni, protože i Kristus trpěl za nás a tak nám zanechal vzor, abyste následovali jeho šlépěje:
22. On "se nedopustil hříchu a v jeho ústech nebyla nalezena lest."
23. On, když mu spílali, neoplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale odevzdával vše Tomu, který soudí spravedlivě.
24. On sám na svém těle vnesl naše hříchy na dřevo, abychom zemřeli hříchům a ožili spravedlnosti - jeho ranami jste byli uzdraveni.
25. Byli jste přece jako bloudící ovce, ale nyní jste obráceni k pastýři a strážci svých duší.

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením.
Překlad: (c) Nadační fond NBK (www.nbk.cz). Použito s laskavým svolením.
Převod do HTML: Michal Rovnaník