PředchozíMk 16 Lukáš, 1. kapitola Další
1. Poněvadž se mnozí pokusili po pořádku sepsat vyprávění o těch věcech, ve kterých my máme plnou jistotu
2. (neboť nám je předali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky toho Slova),
3. zdálo se i mně dobré, abych ti o tom po pořádku napsal, vznešený Teofile, neboť jsem to všechno od začátku pečlivě vyhledal,
4. abys poznal hodnověrnost těch věcí, jimž jsi byl naučen.
5. Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z Abiášovy kněžské třídy, a jeho manželka byla z dcer Áronových a jmenovala se Alžběta.
6. Oba byli v Božích očích spravedliví a chodili bezúhonně ve všech Pánových přikázáních a ustanoveních.
7. Neměli však dítě, protože Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku.
8. A když konal kněžskou službu před Bohem podle pořadí své třídy, stalo se,
9. že na něj podle zvyku kněžského úřadu padl los, aby vešel do Pánova chrámu a obětoval kadidlo.
10. Venku pak stálo veliké množství lidí modlících se v hodině zapálení kadidla.
11. Tehdy se mu ukázal Pánův anděl stojící vpravo od kadidlového oltáře.
12. Když ho Zachariáš spatřil, zděsil se a padl na něj strach.
13. Anděl mu však řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena a Alžběta, tvá manželka, ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
14. Z toho se budeš radovat a veselit a z jeho narození budou mít radost mnozí.
15. Neboť bude veliký v Pánových očích a nebude pít víno ani opojný nápoj a bude naplněn Duchem Svatým už z lůna své matky.
16. A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu.
17. On půjde před jeho tváří v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a nepovolné k moudrosti spravedlivých, aby přichystal Pánu připravený lid."
18. Zachariáš tedy řekl andělu: "Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a také má manželka je v pokročilém věku."
19. Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, ten, který stojí před Boží tváří, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tyto radostné zprávy.
20. A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svém čase naplní."
21. A lidé venku čekali na Zachariáše a divili se, že se tak zdržuje v chrámu.
22. Když pak vyšel, nemohl k nim promluvit. A tak poznali, že v chrámu spatřil vidění, neboť se s nimi dorozumíval posunky a zůstával němý.
23. Stalo se pak, že po naplnění dnů své služby odešel do svého domu.
24. Jeho manželka Alžběta po těch dnech počala a tajila se s tím pět měsíců se slovy:
25. "Takto se ke mně zachoval Pán ve dnech, kdy na pohlédl a zbavil mě pohany mezi lidmi."
26. V šestém měsíci pak byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města jménem Nazaret
27. k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. A jméno té panny bylo Marie.
28. A když k ní přišel, řekl: "Zdravím tě, milostí obdařená, Pán s tebou! Jsi požehnaná mezi ženami!"
29. Ale když ho spatřila, byla z jeho slov rozrušena a přemýšlela, co to bylo za pozdrav.
30. Anděl jí tedy řekl: "Neboj se, Marie, vždyť jsi u Boha nalezla milost.
31. Hle, počneš v lůnu a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
32. Ten bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího a Pán, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida.
33. Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho království nebude mít konce.
34. Marie však řekla andělu: "Jak se to stane, když dosud nepoznávám muže?"
35. Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch Svatý a zastíní tě moc Nejvyššího; proto také to svaté, co se z tebe narodí, bude nazýváno Syn Boží.
36. A pohleď, tvá příbuzná Alžběta, o které říkali, že je neplodná, ta také počala syna, i ve svém stáří - a je v šestém měsíci,
37. neboť u Boha nebude nemožné žádné slovo."
38. Tehdy Marie řekla: "Pohleď, jsem služebnice Pána. Ať se mi stane podle tvého slova!" A anděl od ní odešel.
39. V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova.
40. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
41. A jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, stalo se, že děťátko v jejím lůnu poskočilo a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým.
42. Tehdy hlasitě zvolala: "Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!
43. Ale proč je mi dáno, že matka mého Pána přišla ke mně?
44. Vždyť jakmile vešel zvuk tvého pozdravu do mých uší, poskočilo děťátko v mém lůnu radostí.
45. A blaze té, která uvěřila, neboť se naplní to, co jí bylo řečeno od Pána."
46. Tehdy Marie řekla: "Má duše velebí Pána
47. a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
48. neboť pohlédl na ponížení své služebnice. Hle, od nynějška mne budou blahoslavit všechna pokolení,
49. neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný, jehož jméno je svaté
50. a jehož milosrdenství k těm, kteří se ho bojí, trvá od pokolení do pokolení.
51. Svou paží dokázal moc, rozptýlil pyšné v myšlení jejich srdce.
52. Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.
53. Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
54. Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství
55. - jak mluvil k našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni navěky."
56. Marie s ní pak zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého domu.
57. Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.
58. A když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
59. Osmého dne se pak stalo, že přišli to dítě obřezat a dávali mu jméno podle jeho otce, Zachariáš.
60. Jeho matka jim však odpověděla: "Ne, bude se jmenovat Jan."
61. Řekli jí: "Vždyť ve tvém rodu se tak nikdo nejmenuje!"
62. Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.
63. On požádal o tabulku a napsal slova: "Jmenuje se Jan." Všichni se podivili.
64. A jeho ústa se ihned otevřela a jeho jazyk se rozvázal a dobrořečil Bohu.
65. Tehdy na všechny jejich sousedy přišla bázeň a po celých judských horách se rozmlouvalo o všech těchto věcech.
66. Všichni, kteří o tom slyšeli, to ukládali ve svém srdci se slovy: "Co to bude za dítě?" A Pánova ruka byla s ním.
67. Jeho otec Zachariáš pak byl naplněn Duchem Svatým a prorokoval těmito slovy:
68. "Požehnaný Pán, Bůh Izraele, neboť nás navštívil a svému lidu způsobil vykoupení.
69. Vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, svého služebníka,
70. jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků, kteří byli od věků,
71. o vysvobození od našich nepřátel a z ruky všech, kteří nás nenávidí,
72. aby prokázal milosrdenství našim otcům a vzpomenul na svou svatou smlouvu -
73. na přísahu, kterou přísahal Abrahamovi, našemu otci - že nám dá,
74. abychom vysvobozeni z ruky svých nepřátel beze strachu sloužili jemu
75. ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří po všechny dny svého života.
76. A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánovou tváří připravit jeho cesty,
77. dát jeho lidu poznat spasení v odpuštění jejich hříchů
78. skrze niterné milosrdenství našeho Boha, v němž nás navštívil jako svítání z výšin,
79. aby se ukázal sedícím v temnotách a stínu smrti, aby přivedl naše nohy na cestu pokoje."
80. Dítě pak rostlo a sílilo v duchu a bylo na pustinách až do dne, kdy se ukázalo Izraeli.

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením.
Překlad: (c) Nadační fond NBK (www.nbk.cz). Použito s laskavým svolením.
Převod do HTML: Michal Rovnaník