Předchozí Lukáš, 10. kapitola Další
1. Potom Pán určil i jiných sedmdesát a poslal je před svou tváří po dvou do každého města i místa, kam měl sám přijít.
2. Řekl jim tedy: "Žeň je jistě veliká, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.
3. Jděte. Hle, já vás posílám jako berany mezi vlky.
4. Nenoste měšec, ani mošnu, ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.
5. Do kterékoli domácnosti vejdete, nejdříve řekněte: 'Pokoj tomuto domu.'
6. A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.
7. V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co mají, neboť dělník je hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.
8. Když pak vejdete do kteréhokoli města a přijmou vás, jezte, co vám nabídnou.
9. A uzdravujte v tom městě nemocné a říkejte jim: 'Boží království se přiblížilo k vám.'
10. Jestliže ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:
11. 'I ten prach z vašeho města, který na nás ulpěl, vytřásáme na vás. Avšak to vězte, že se k vám přiblížilo Boží království.'
12. A říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než tomu městu."
13. "Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by seděli v pytlovině a popelu a činili pokání.
14. Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám.
15. A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo.
16. Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo vás odmítá, odmítá mne. Kdo pak odmítá mne, odmítá Toho, který mě poslal."
17. Potom se s radostí vrátilo těch sedmdesát a říkali: "Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!"
18. Tehdy jim řekl: "Viděl jsem Satana spadnout z nebe jako blesk.
19. Hle, dávám vám moc šlapat na hady a štíry i na veškerou sílu nepřítele a vůbec nic vám neublíží.
20. Neradujte se však z toho, že se vám poddávají duchové, ale spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."
21. V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu a řekl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.
22. Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit."
23. A když se obrátil k učedníkům, řekl jim samotným: "Blaze očím, které vidí, co vy vidíte.
24. Říkám vám totiž, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli."
25. A hle, jeden učený v Zákoně vstal a zkoušel ho slovy: "Mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?"
26. On mu řekl: "Co je napsáno v Zákoně? Jak tam čteš?"
27. A on odpověděl: "Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe."
28. Ježíš mu tedy řekl: "Správně jsi odpověděl. Dělej to a budeš žít."
29. Ale on se chtěl sám ospravedlnit, a tak řekl Ježíši: "A kdo je můj bližní?"
30. Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl mezi lupiče. Ti ho oloupili a zranili, potom odešli a nechali ho polomrtvého.
31. A náhodou šel tou cestou jeden kněz, a když ho spatřil, přešel kolem po protější straně.
32. Podobně i levíta, když přišel na to místo a spatřil ho, přešel po protější straně.
33. Přišel k němu ale také jeden Samaritán, který tudy cestoval, a když ho spatřil, byl pohnut soucitem.
34. Přistoupil, obvázal jeho rány a nalil na ně olej a víno. Pak ho položil na své zvíře, dovezl ho do hostince a postaral se o něj.
35. Když pak druhý den odcházel, vytáhl dva denáry, dal je hostinskému a řekl mu: 'Postarej se o něj, a cokoli bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se vrátím.'
36. Kdo z těch tří se ti tedy zdá být bližním toho, který upadl mezi lupiče?"
37. A on řekl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu tedy řekl: "Jdi a jednej tak i ty."
38. A když šli, stalo se, že vešel do jedné vesnice a jistá žena jménem Marta ho přijala do svého domu.
39. Ta měla sestru jménem Marie, která si sedla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho slova.
40. Ale Marta byla zaneprázdněna množstvím služby. Ta přistoupila a řekla: "Pane, tebe nezajímá, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Proto jí řekni, ať mi pomůže."
41. Ježíš jí tedy odpověděl: "Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi.
42. Jen jedno je však potřeba. A Marie si vybrala dobrou část, která jí nebude odňata."

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením.
Překlad: (c) Nadační fond NBK (www.nbk.cz). Použito s laskavým svolením.
Převod do HTML: Michal Rovnaník