Předchozí Marek, 9. kapitola Další
1. A řekl jim: "Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci."
2. Po šesti dnech pak Ježíš vzal k sobě Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je samotné stranou na vysokou horu a proměnil se před nimi.
3. Jeho šaty se rozzářily a úplně zbělely jako sníh, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybílit.
4. A uviděli Eliáše a Mojžíše, jak mluví s Ježíšem.
5. Petr pak Ježíši odpověděl: "Rabbi, to je dobře, že jsme zde. Udělejme tedy tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."
6. Nevěděl totiž, co by řekl, protože byli velmi vyděšení.
7. Tehdy se objevil oblak a zastínil je a z toho oblaku zazněl hlas, který řekl: "Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte."
8. A náhle, když se rozhlédli, neviděli už nikoho jiného než samotného Ježíše s nimi.
9. Když pak sestupovali z hory, přikázal jim, aby nikomu nevyprávěli, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.
10. Nechali si tedy tu věc pro sebe a dohadovali se, co to je 'vstát z mrtvých'.
11. Potom se ho ptali: "Proč zákoníci říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?"
12. Ale on jim odpověděl: "Jistě, nejdříve přijde Eliáš a všechno napraví. A co je napsáno o Synu člověka? Že musí mnoho vytrpět a být pohrdán.
13. Ale říkám vám, že Eliáš také přišel a oni mu udělali, co chtěli, tak jak je to o něm napsáno."
14. Když potom přišel k učedníkům, uviděl, že je kolem nich veliký zástup a že se s nimi hádají zákoníci.
15. A jakmile ho všichni v zástupu spatřili, byli velmi překvapeni a běželi k němu a zdravili ho.
16. Zeptal se tedy zákoníků: "Proč se s nimi hádáte?"
17. A jeden ze zástupu mu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.
18. Kdekoli se ho zmocní, trhá jím a on pění a skřípe zuby a vyčerpá se. Řekl jsem tedy tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli!"
19. On mu ale odpověděl: "nevěřící pokolení, jak dlouho budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně."
20. Přivedli ho tedy k němu, a jakmile ho uviděl, hned jím ten duch začal tak zmítat, že upadl, válel se po zemi a pěnil.
21. Ježíš se pak zeptal jeho otce: "Jak je to dlouho, co se mu tohle stává?" A on řekl: "Od dětství.
22. A často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!"
23. Ježíš mu však řekl: "Můžeš-li tomu věřit. Pro věřícího je možné všechno."
24. A otec toho chlapce ihned se slzami vykřikl: "Pane, věřím! Pomoz mé nevěře!"
25. Když ale Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu a řekl mu: "Ty němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něho a víckrát do něj nevcházej!"
26. A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. A chlapec byl jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.
27. Ježíš ho ale vzal za ruku, zvedl ho a on vstal.
28. A když vešel do domu, učedníci se ho v soukromí ptali: "Proč jsme ho my nemohli vyhnat?"
29. Řekl jim tedy: "Tento druh démonů nemůže nijak vyjít, jedině skrze modlitbu a půst."
30. Když pak odtamtud odešli, procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl.
31. Učil totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán do lidských rukou a zabijí ho. A až bude zabit, třetího dne vstane z mrtvých."
32. Oni však to slovo nechápali a báli se ho zeptat.
33. Potom přišel do Kafarnaum, a když byl v domě, ptal se jich: "O čem jste to po cestě mezi sebou rozmlouvali?"
34. Ale oni mlčeli, protože se po cestě mezi sebou dohadovali, kdo z nich je větší.
35. Posadil se tedy, zavolal těch dvanáct a řekl jim: "Jestli někdo chce být první, bude posledníze všech a služebník všech."
36. Tehdy vzal dítě a postavil je uprostřed nich. Potom je vzal do náručí a řekl jim:
37. "Kdokoli by přijal jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli by přijal mne, nepřijímá mne, ale Toho, který mě poslal."
38. Jan mu tedy odpověděl: "Mistře, viděli jsme někoho, kdo nechodí s námi, jak ve tvém jménu vymítá démony a bránili jsme mu, protože nechodí s námi."
39. Ale Ježíš řekl: "Nebraňte mu. Vždyť není nikdo, kdo by udělal zázrak v mém jménu a mohl o mně snadno mluvit zle.
40. Vždyť kdo není proti nám, je s námi.
41. Kdokoli by vám totiž dal k pití pohár vody v mém jménu, protože jste Kristovi, říkám vám jistě, že rozhodně neztratí svou odplatu."
42. "Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, bylo by pro něj mnohem lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře.
43. Kdyby tě sváděla tvá ruka, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít zmrzačený do života, než mít obě ruce a jít do pekla, do toho neuhasitelného ohně,
44. kde 'jejich červ neumírá a oheň nehasne'.
45. A kdyby tě sváděla tvá noha, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít chromý do života, než mít obě nohy a být uvržen do pekla, do toho neuhasitelného ohně,
46. kde 'jejich červ neumírá a oheň nehasne'.
47. A kdyby tě svádělo tvé oko, zahoď je. Je pro tebe lepší vejít jednooký do Božího království, než mít obě oči a být uvržen do pekelného ohně,
48. kde 'jejich červ neumírá a oheň nehasne'.
49. Neboť každý bude solen ohněm a každá oběť bude solena solí.
50. Sůl je dobrá. Když ale sůl přestane být slaná, čím ji osolíte? Mějte v sobě sůl a žijte spolu v pokoji."

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením.
Překlad: (c) Nadační fond NBK (www.nbk.cz). Použito s laskavým svolením.
Převod do HTML: Michal Rovnaník