Předchozí Matouš, 20. kapitola Další
1. "Nebeské království je totiž podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici.
2. Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici.
3. A když okolo třetí denní hodiny vyšel ven, uviděl jiné, jak stojí na tržišti a zahálejí.
4. Řekl jim tedy: 'Jděte i vy na tu vinici a dám vám, co bude spravedlivé.'
5. A oni šli. Potom znovu vyšel ven kolem šesté a deváté hodiny a udělal totéž.
6. Když potom vyšel kolem jedenácté hodiny, našel jiné, jak stojí a zahálejí. Řekl jim: 'Proč tu stojíte a celý den zahálíte?'
7. Oni mu řekli: 'Protože nás nikdo nenajal.' Řekl jim tedy: 'Jděte i vy na tu vinici a dostanete, co bude spravedlivé.'
8. Když pak nastal večer, řekl pán vinice svému správci: 'Zavolej dělníky a zaplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.'
9. A když přišli ti, kdo byli najati kolem jedenácté hodiny, dostali každý po jednom denáru.
10. Když pak přišli ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý jeden denár.
11. A když ho dostali, začali reptat proti hospodáři.
12. Říkali: 'Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme nesli břemeno celého dne a horko.'
13. On však jednomu z nich odpověděl: 'Příteli, já ti nekřivdím. Copak ses se mnou nedomluvil na denáru?
14. Vezmi si, co je tvoje, a běž, já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě.
15. Copak si nesmím na svém dělat, co chci? Anebo máš závistivé oko, protože jsem dobrý?'
16. Takto budou poslední první a první poslední. Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených."
17. A když Ježíš putoval vzhůru do Jeruzaléma, vzal si na cestě svých dvanáct učedníků stranou a řekl jim:
18. "Hle, jdeme do Jeruzaléma a tam bude Syn člověka vydán velekněžím a zákoníkům a ti ho odsoudí k smrti.
19. Vydají ho pohanům, aby se mu vysmívali, zbičovali ho a ukřižovali, ale třetího dne bude vzkříšen."
20. Tehdy k němu přišla matka Zebedeových synů se svými syny, klaněla se mu a o něco ho prosila.
21. Řekl jí tedy: "Co chceš?" Ona řekla: "Řekni, ať tito dva moji synové mohou sedět ve tvém království jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici."
22. Ježíš jí ale odpověděl: "Vy nevíte o co prosíte. Můžete pít kalich, který já mám pít, a být pokřtěni křtem, kterým se já křtím?" Řekli mu: "Můžeme."
23. On jim řekl: "Můj kalich budete opravdu pít a křtem, kterým se já křtím, budete pokřtěni, avšak dát vám sedět po mé pravici a po mé levici, to není má věc, ale patří těm, pro které to připravil můj Otec."
24. A když to uslyšelo ostatních deset, rozhořčili se na ty dva bratry.
25. Ježíš je ale zavolal k sobě a řekl: "Víte, že vládcové národů nad nimi panují a velikáni nad nimi užívají moc.
26. Tak to ale mezi vámi nebude. Kdokoli by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem.
27. A kdokoli by mezi vámi chtěl být první, ať je vaším otrokem.
28. Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé."
29. Když pak vycházeli z Jericha, šel za ním veliký zástup.
30. A hle, dva slepci sedící u cesty uslyšeli, že tudy jde Ježíš a vykřikli: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!"
31. Zástup je přísně napomínal, aby mlčeli, ale oni křičeli tím více: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!"
32. Ježíš se tedy zastavil, zavolal je a řekl: "Co chcete, abych pro vás udělal?"
33. Oni mu řekli: "Pane, ať se otevřou naše oči."
34. Ježíš se tedy, naplněn soucitem, dotkl jejich očí a oni ihned prohlédli a šli za ním.

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením.
Překlad: (c) Nadační fond NBK (www.nbk.cz). Použito s laskavým svolením.
Převod do HTML: Michal Rovnaník